Trochu se zpožděním, ale konečně tu je jeden nový příspěvek z cestování červen/červenec Itálie.
Holky cestování milují a není divu. Přece jaký pán, takový je jeho pes. O cestování s holkami už jsem toho napsala dost a tak bych se asi opakovala. Naše destinace byla jako obvykle už šestý rok za sebou : Bibione. Kemp VTI a psí pláž Pluto.
Podrobnosti jak o kempu, tak o psí pláži najdete na tomto odkazu
Zjistila jsem, že i fotky jsou stále podobné rok co rok a tak jsem nevyndala ani jednou zrcadlo a fotila mobilem. Pravda kvalita nic moc, ale obrázková vzpomínka na letošní první delší cestu to je.
Vše plus*minus, to co je uvedené v odkazu, stále platí. A tak se zaměřím spíše na malé změny a pozorování holek.
VTI + stravování u pláže a v kempu
Oproti minulým rokům jsme se více stravovali po restauracích, i když stále tvrdím, že jídlo v Bibione je více evropské, než italské. Nabídka burgrů a hranolek je neomezená. Naštěstí pizza je v každé restauraci, i když někde připomíná tu českou ošizenou. Taková byla restaurace nejblíže pláži. Tak např. objednali jsme si caprese salat. Servírka došla koupit mozzarellu do přilehlého obchodu a na talíři za 7,5 Eur byla rozdělená jedna mozzarella napůl – žádná di bufala, jak jsme v Itálii zvyklí, ale ta stejná, co se dostane u nás v jakémkoli supermarketu a k tomu jedno rajče, pravděpodobně to holandské. O olivový olej jsme si museli říct, bazalku jsme oželeli. Při mé poznámce, že ta caprese byla nějaká zvláštní, mi bylo řečeno „taková je caprese“. No comments, v té restauraci jsme byli naposledy a nikomu bych ji nedoporučila.
Naštěstí o kousek dál byla další pizzerie, kde z nás blbce nedělali. Jen v tom teplém počasí o pár kroků dál. Jako bonus, cestou zmrzlina.
Restaurace v kempu : letos se opravdu vyšvihla. Chodili jsme tam každý den na večeře.Velký výběr a příjemná obsluha.
La Spiaggia di Pluto
Opět o něco větší. Volná pláž, která je směrem k majáku byla letos nově označena jako psí volná. A tak pro ty, co nechtějí platit za servis, mohli bez problémů a rizika pokuty být vedle placené pláže. Nutno podotknout, že staff placené pláže měl všechno pod kontrolou a tak, ti z té neplacené , co se snažili vetřít na placenou, byli okamžitě z místa vykázáni, jak od sprch, tak z volných lehátek. Nechápu, jak je možné při tom množství psů a lidí na pláži, že to staff má všechno pod kontrolou. Jako každý rok se ukazuje jejich profesionalita.
Všude u vstupu i na přístupových cestách, cedule kam psi mohou a kam nemohou. My jsme se pokusili dát psům napít ze sprchy na okraji člověčí pláže, místo bylo vedle přístupové cesty na psí pláž. Okamžitě jsme byli slušně upozorněni, že to se nesmí a že riskujeme pokutu. To tam opravdu funguje a lidi to proto respektují. My jsme se omluvili a odešli. Vloni to ještě bylo možné, letos nikoli.
Na pláži je nekuřácká zóna. I to se respektuje a nikdo to neřeší.
Setkání s tlamou cane corso
Nebylo příjemné a skončilo poraněním mého kolene. Naštěstí nic vážného. I tady se ukázala profesionalita personálu. Okamžitě mě ošetřili, koleno zaledovali a zkontrolovali majitelku psa a doklady psa. Omluva, majitelka mi na sebe dala kontakt pro případ, že by se něco vyskytlo dodatečně a evidentně z toho byla víc špatná, než já.
Pes mě nenapadl úmyslně, byla to spíše nešťastná náhoda. Vystartoval za Appii a já jí chtěla ochránit a strčila jsem tam svoje koleno. Doufala jsem, že se pes zarazí, byl na vodítku. No takový velký kolos dosáhl o něco dál, něž jsem předpokládala.
Holky
Obě holky mají zavedený režim. Je zajímavé je pozorovat, od počátku balení, kdy už hlídají karavan a v každém nestřeženém okamžiku se snaží vniknout dovnitř. Jasně dávají najevo, že už jedem. Netrpělivě čekají na okamžik kdy nasednou. Jezdíme vždycky pozdě večer a tak se ihned uloží k spánku. Každou zastávku si užijí a cestou jsou opravdu ty nejhodnější holky.
Paráda je to s nimi i během pobytu. 100% rozeznají kam se jde. Hodně jsme se letos zaměřili na jejich reakce, zvláště Tessy u které je vidět, že nám stárne. Byla trochu unavenější a zpočátku měla problém najít cestu na náš plac. Po venčení na přilehlé pláži jsem chodila za ní. Byla jsem zvyklá, že vždy stoprocentně trefila na naše místo, letos jí to trochu trvalo a obcházeli jsme to jinudy. Nakonec se chytla, dokonce i Appia, která se nechávala v minulých letech vést, začala ukazovat tu správnou cestu.
Také jsme holkám zamíchali trochu kartami, po týdnu jsme se stěhovali na protější místo pod pinie. Tessy ovšem několik dní stále mířila na původní plac.
Nejvíce se u Tessy projevila láska k hospodám. Vždy přesně odhadla ten moment, kdy se jde do hospody a šla po čichu přímo na místo.
Bouřka
Není cestování, abychom nějakou nezažili. Letos jsme to okořenili i bouřkou na pláži. Vypadalo to, že se přežene a tak jsme čekali do poslední chvíle. Nepřehnala se a Tessy, která se mi ještě před lety při každé bouřce klepala, to přežívá, čím dál tím lépe. Došli jsme bez problému na autobus. Myslím, že je to opravdu na nás, neřešit to. Pokud to neřeší člověk, pes má větší jistotu, že se nic neděje. V Bydlíku jsme jich zažili spoustu a i tam je Tessy už celkem v pohodě. Letos si sice při jedné zalezla do sprchového koutu, ale bylo to bez zjevného klepání.
Počasí
V druhé polovině června, podle našich zkušeností, bývá tak akorát. Dobře nám vychází už po několik let i začátkem července. Tím chci říct, že není vedro na padnutí a tak se lze v pohodě pohybovat bez omezeni i se psy. Na pláži jsou pod slunečníkem a občas jdou do vody.
Vymezení teritoria
Protože cestujeme caravanem a trávíme pobyty po kempech, kde je většinou daná hranice odkud kam, volíme ohraničení sítí na králiky. Máme 65 cm vysokou. Je jasné, že pes ji bez problému překoná. Nám ale stačí k tomu, aby holky jasně chápaly odkud kam se mohou pohybovat. Funguje to pokud jsou navolno.
Klec
Stále nezbytný doplněk. Holky jsou zvyklé v ní odpočívat a na 100% vypnout. Je to jejich bezpečí. A zároveň prostorné místo narozdíl od běžné kenelky
