Novinky

Zvýrazněno

Holky před kamerou

Doba covidová nás pomalu přivádí v šílenství. Zoufale nám chybí kontakty. Holkám chybí cvičák a tak nabízejí různé činnosti. Já vymýšlím další. Pomalu mě dochází inspirace.
Uvítali jsme nabídku do natáčení reklamy. Bylo to velké překvapení, které jsme si nemohli nechat ujít. Konečně nějaká změna. První zadání bylo panáčkovat a kus kartonu v tlamě. To se změnilo na mobilní telefon. Byla to velká výzva a tak jsem obětovala jeden můj starý mobil ze sbírky. Nakonec ho holky ani tak neponičily. 
Do poslední chvíle jsem neznala přesné zadání, náhodně jsem učila obě holky držení, nepřekusování, nošení a podávání.
Na natáčí jsme sice vyráželi trochu s obavou, ale s přesvědčením, že to dáme. Protože nesmíme zklamat.
Procházka růžovým sadem to tedy nebyla. Točilo se s přestávkami tři hodiny. Vystřídaly se obě holky. 
A tady jsou naše dvě vteřiny slávy (hned na začátku) 

První publikováni reklamy jsme zaznamenali 3.3.2021.
Závěrem :
Byla to perfektní zkušenost. Natáčení probíhalo v respirátorech, kromě herců. Holkám to ani trochu  nevadilo, hlavně, že se něco dělo a konečně viděli lidi. Fungovaly jako kdyby jsme ty náhubky neměli. Viděla jsem na nich, jak si to užívají, jak jsou šťastné.
Byly středem pozornosti a viděli  konečně zase jiné obličeje, než ty naše.
Za tuhle zkušenost děkuji. I my lidi jsme se konečně dostali mezi lidi. Všichni byli vstřícní a trpěliví. Vyzkoušeli jsme si něco, co jsme nikdy nedělali.
Pár úsměvných zážitků máme.
Např. jak donést mobil do ruky někomu koho neznám, leží na pohovce a nemá v té ruce pamlsek? Byla to dřina dát mobil do ruky a neplivnout na zem.  Komické situace vznikali i při natáčení detailu  nošení mobilu. Appia byla natolik rychlá, že se nevešla do kamery a tak se musela několikrát upravovat výchozí pozice. 
 

Ze života Brigi 4

Včera 17.9.2022 mě byly čtyři měsíce a jsou to dva měsíce, co jsem převrátila klidný život Appie a mých novým páníčků.
Už mám za sebou všechna povinná očkování a první dávku tetanu. Na veterině mě vždy cvičně kontrolují drápky a cvakají nůžkami. To poprosila panička, prý abych si na to zvykla. No moc mě to netěší, ale prý zatím nevyvádím jako Appia. 
Doma mě hrozně chválí, že neudělám, žádnou loužičku ani bobek. Jsem sice malá, měla bych na to nárok, ale hned od začátku chodím ven a umím si o to říct štěkáním u dveří, a to i v noci. Sice se páníčkové stále moc nevyspí, ale tohle nám funguje skvěle. Nejvíc ze všeho mám ráda, když vstávám, kolem páté ráno, to přijde i Appia a mě panička vezme na dospání do postele. Prý jsem první pes v domácnosti, který se do její postele dostal. I když Tessy prý občas taky byla s paničkou v posteli, ale spala způsobně v nohách a jen tehdy, když byla panička nemocná. Tak bych si toho měla cenit a chovat se způsobně, to prý nedělám. Nejraději spím s hlavou na polštáři a to mě panička vyhazuje.
Ještě jsem zapomněla, přezubuji a mám někde místo zubů díry a doma se mi smějí a hlavně mám potřebu stále do něčeho kousat. Nejvíc mi chutnají paničky ruce, ale to musím opatrně, jinak hra okamžitě končí.
Hodně si hraju a taky už hodně cvičíme. Jen si panička stěžuje, že je to se mnou těžké, některé věci prý ještě nezažila, ale všechno je v životě poprvé. 
Taky chodím už na lekce štěňat, trenérka trénuje DogDancing a tak většina cviků, co se učím je z tohoto sportu. Panička chce ale se mnou dělat hlavně Obedienci a tak to cvičíme zatím doma. 
Nejvíc se ode mě chce, abych byla v klidu a vydržela chvíli na jednom místě, to je ale pro mě hrozně těžké, jsem totiž šílený živel, to panička původně chtěla, tak to má.
Trenérka mě na hodinách docela chválí, protože každý cvik skoro hned pochopím. Jen to soustředění pořád prý mi pokulhává. Tak prý musíme pomaličku. Zatím chodím hlavně na individuální hodiny, ale už jsem byla i 2x ve skupině a to mě moc bavilo. Panička byla spokojená, že jsem cvičila a nevyhledávala společnost ostatních psů. 
Na to místo, kam chodíme cvičit chodila i Tessy a Appia a tak si panička občas vzpomene a trochu zesmutní.  Ale já ji okamžitě pomůžu, aby se věnovala mě. Teď tu jsem já a já se musím učit.

Více najdete zde :
Výcvik stěněte 
Práce se prahy
Psí školka

Ještě něco tady
Deník Brigi 1
Deník Brigi 2
Deník Brigi 3
Deník Brigi 4

Fotogalerie:
Vrh B CHS z Horského předměstí
Brigita z Horského předměstí jak šel čas

Práce s prahy

Asi všichni známe pocit,  když překročíme svůj práh. Někdo se rozčílí, někdo křičí, někdo se z toho může složit, uzavřít se do sebe. Asi existuje spousta různých druhů jednání v závislosti na naši povaze.
I každý pes má svůj práh a já se pokusím najít ten Brigi a držet ji pod prahem. Dobře si pamatuji zkoušky OB, které jak pro Tessy tak Appii byly trochu náročné. Tehdy jsem o tom moc nepřemýšlela, ale teď mi držení psa pod prahem dává svůj význam.
Brigi se přetáčí dost často, neumí moc odpočívat. Jakmile překročí svůj práh, nekontrolovaně okusuje ruce a nohy, pak vše co najde a ve finále s nějakou hračkou lítá jak zběsilá. Je pravda, že v době, kdy píšu tenhle článek už se to hodně zlepšilo, ale stále je na čem pracovat.
Cílem je : zklidnění psa, naučit ho odpočívat, hrát a okusovat paničku s citem a v neposlední řadě perfektní sebekontrola.
Mým úkolem tedy bude, vypozorovat spouštěče tohoto řádění a snažit se psa udržet pod prahem. To znamená zaměřit se na hlavně na sebe. To jsem si dříve moc nepřipouštěla.  
– řeč těla
– ton hlasu
– uklidňující doteky, na ty jsem si vzpomněla, že kdysi jsem si koupila knihu, kde se o nich mluví. Nečetla jsem ji a tedy nevím jak je to správně, ale faktem je, že jakékoli dotyky nám hodně pomáhají ke zklidnění. Stačí jen se dotýkat a klidně dýchat. 
Zatím je to jen pro účely her a domácího cvičení. Později předpokládám, že nám to pomůže i ve výcviku s instruktorem. 

Ze života Brigi 3

Už jsou mi 3 měsíce. Panička říkala, že končí veškerá sranda s nevhodným chováním, a že tedy už to hraní na výcvik budeme brát vážně. 
Fakt jsem si už docela zvykla na režim  v novém domově, ale někdy to prostě přeženu a pak se mnou nikdo chvíli nemluví, nebo dostanu od Appie výchovnou. To už si dávám pozor na signály a raději se uklidím.
Je stále pěkné počasí a tak můžeme být hodně venku na zahradě. Zahradnické práce umím skvěle. Škubu a trhám vše co roste. Jen prý to není zrovna to, co potřebuje panička ostříhat. Ta si hlavně stěžuje, že nic neudělá, protože moc mě zajímají i zahradnické nástroje. Tak například hrábě, to je hrozná legrace, nůžky na plot už moc ne a tak se raději nic nestříhá. 
Taky jsem byla už na prvním výletě. Zatím moc nikam nejezdím, protože ještě nemám ukončené očkování a taky toho moc nenachodím, teprve se učím na vodítku, abych se pořád nemotala někomu pod nohy.
Appia jakmile vyhodnotí, že se někam pojede autem, je strašně šťastná a tak se k tomu přidávám. Taky se mi cestování líbí. Tentokrát se jel ulovit bodík, tedy dva, do Strakaté turistiky. Moc jsem si to užila. Jen to focení jsem nechápala a tak panička měla štěstí, že mě mohla u vázat k noze kozla, prý abych nezdrhla a na té fotce byla. Je to za tým Appia a Tessy. O Tessy se tady pořád mluví a na zahradě je místo, kde nesmím vůbec hrabat. Už jsem to pochopila. Je to nově zasazený strom Cedr TESSY. Asi musela být moc fajn, škoda, že jsem ji nepoznala.

Už toho hodně umím, i když ne na 100 %, ale pomalu to piluji a tak panička přidává další dovednosti, za které vždy dostanu odměnu a tak se hodně snažím. Když to nemůžu pochopit, tak se to toho vždycky vloží Appia a začne mi to ukazovat, je to docela legrace a já mám radost.

Abych nezapomněla : vážím 6,9 kg. Panička mi začíná měnit granule z Orijen na Marp Holistic. Jsou menší a tak toho mám o trochu víc, chutnají mě také, ale mě chutná všechno. Zatím to dostávám 2/3 + 1/3.  Prý po Orijenu mám občas průjem a Appia žere taky Marp, tak abychom to měly stejné.
Zatím žeru 5x denně, protože i přes protihltací misku hltám, tak aby mi prý nebylo zbytečně špatně. Když hned po jídle zase běhám, i když se panička snaží mě držet v klidu. To jde jen ráno, protože po snídani mě vezme do postele. Hm a to je tak fajn to mazleníčko v peřinách , že z toho většinou ještě usnu. Panička taky, protože v kuse zatím dokážu spát 3-4 hodiny a pokaždé hned musím vyběhnout ven. Panička je šťastná, že umím s loužičkami vybíhat a tak se prostě moc nevyspí.
Plán na trénink : prý budeme pracovat s PRAHY, aby se pochoplo, jaký je ten můj. A nastavíme prý pravidlo zlaté střední cesty. To jsem zvědavá, co mě čeká.

Více najdete zde :
Výcvik stěněte 
Práce se prahy
Psí školka

Ještě něco tady
Deník Brigi 1
Deník Brigi 2
Deník Brigi 3
Deník Brigi 4

Fotogalerie:
Vrh B CHS z Horského předměstí
Brigita z Horského předměstí jak šel čas

 

Ze života Brigi 2

Za pár dní to bude měsíc, co jsem od mámy a učím se všechno nové, aby ze mě byl vychovaný pes. Jsem poněkud velký poděs, prý tryskomyš naklonovaná s píranou. Taky mi říkají popelnice a zahradnice. No nevím já jsem spíš princezna, tedy miminko a moc hodný.

8.10.2022 vážím 6,3 kg. Na to, že mi ještě nejsou ani celé 3 měsíce, prý jsem tlustá, ale když mě tak chutná. 
Appia už je po operaci celkem v pořádku, tak se se mnou občas zase proběhne, jen ji nesmím zlobit, to se pak naštve a dostanu výchovnou.  
Co na to panička :
Je to divoch, ale to ke štěněti patří, musí se stále formovat a pomalu nám to jde. 
Potřebovala by déle v noci spát, abychom se vyspali i my ostatní. 
Na zahradě je neustále nutná kontrola, žere všechno, co najde. Klacíky musíme neustále odebírat.
Co jsem se naučila :
– Přivolání na jméno, na pískáčka a teď se učit přiběhnout na píšťalku
– Sebekontrola taky mi už docela jde
– Pravidelný denní režim stále pokulhává, ale už je to na hodně dobré cestě
– Obojek, postroj a vodítko, taky už se to hodně zlepšilo, jde se ven, a to je fajn
– Když je možnost zdrhám do 1.patra, vím, že tam nesmím po svých
– Jsem první pes v této domácnosti, co smí do postele. Má to ale své ale. Není to v ložnici, ale v hostovském pokoji. Panička se potřebuje někde dospat, když vstávám ve 3 ráno. 
– Chápu, že už nesmím páníčky okusovat, ale někdy mě to prostě ještě nedá. 
Jaký je plán :
Nic neurychlit, všechno pomalu a utvrzovat to, co umíme

Více najdete zde :
Výcvik stěněte 
Práce se prahy
Psí školka

Ještě něco tady
Deník Brigi 1
Deník Brigi 2
Deník Brigi 3

Fotogalerie:
Vrh B CHS z Horského předměstí
Brigita z Horského předměstí jak šel čas

 

 

 

 

 

 

 

Zánět dělohy

Zánět dělohy u feny. Skryté hárání.

Něco, co jsem si nedovedla představit, že se nám může stát. Appia Amorevita 11let stará fenka.  Nebyla kastrovaná, protože v době, kdy byla kastrace v plánu, přišel covid. Mezitím se rozpadla naše domovská veterina a gyn. veterinářku, kterou jsem znala se mi nepodařilo dohledat na žádné veterině. Vlastně díky covidu jsme nějaký rok vynechali i preventivní prohlídky, protože jsme nenašli  žádnou mateřskou veterinární kliniku a tak jsme pendlovali, vždy tam, kde nás vzali. 
Jak to asi začalo :
Appia a vlastně i Tessy měly skryté hárání. Zatímco Tessy se po štěňatech rozhárala normálně, Appia dál hárala skrytě. Poznat u ní termín hárání byl vždy oříšek, ale naučila jsem to. Díky tomu, že hodně cestujeme nám to i vyhovovalo. 
Jenže právě to skryté hárání byl problém, který se několik let hromadil, než se ozval naplno.

Průběh :

  •  Pondělí Appia večer nežere jen pije – neřeším, občas se to stává
  • Úterý nežere celý den a pije neuvěřitelně hodně – nervózním, ale pár pamlsků si vezme
  • Středa 21.9.2022 Appia ráno nežere, hodně pije- sháním veterinární kliniku, která je nás ochotná vzít ihned.  Po mnoha telefonátech můžeme dorazit na veterinární kliniku Ivet, Praha-Kamýk na tzv. „čekačku“ . Měli jsme velké štěstí na veterinární kliniku  a hlavně veterinářku, která nás přijímala. Stav feny vyhodnotila ihned jako akutní, udělala nám předoperační vyšetření a Appia šla na sál. Váha 17,9 kg
  • Čtvrtek dopoledne si Appii vyzvedáváme, jsme upozorněni, že stále nežere. Doma si alespoň vezme vývar s masem. 
  • Pátek dojíždíme na ATB injekci a dostáváme antibiotika v tabletách. Na to se těším nejvíc. Jsem zvědavá, jak do psa dostanu prášek, když nežere.
  • Sobota už je veseleji, Appia se začíná rozjídat, má velký příklad a dostává žrádlo ve stejném intervalu, jako štěně, t.j. 5x denně. Jen granule stále odmítá. Antibiotika s dobrou fintou spolkne.l
  • Neděle konečně žere i granule, slupla i pangamin . Přidáno trochu konzervy. Během dopoledne  jsme zvládli první krátké venčení mimo zahradu.
  • Pondělí 26.9.22 kontrola stehů, odstranění krytí, aby šití mohlo lépe dýchat. 
  • 3.10.22 vyndání stehů.  Jdeme, ke stejné MVDr. co nás přijímala. Je to hodně pozitivní. Appia je v pořádku a může začít pomalu běžný režim.

Výcvikový plán štěněte

1.týden
  • seznámení a objevování (vzájemné) – proběhlo rychle a podle představ
  • eliminace chování, které nechceme – bojujeme
  • návyk na klec a s tím spojené venčení mimo dům – na venčení nesmí pršet, pak to funguje.
  • pokus o nastavení pravidelného režimu – to nějak nejde
  • hra na prvním místě – top způsob učení
  • zvykání na jméno – ano slyší a reaguje na přivolání
  • přivolání – to se nám opravdu povedlo díky pískací hračce
2. týden
  • pokračujeme v posilování toho, co už jsme zvládli
  • přivolání funguje už jen na jméno, hračku máme už jako odměnu, ale stále používáme i přivolání na pískací hračku z důvodu postupného přechodu na píšťalku.
  • posilování , že odměnou je hračka nikoli žrádlo
  • trénujeme delší jízdu autem – už se to zlepšuje a vypadá to, že problémy nebudou
  • hrajeme si delší dobu a zkoušíme sebekontrolu – odvolání od hračky, odměna pamlskem pouze v klidu. To nám jde hezky.

Když se má něco podělat, tak se to stane. Život je prostě jedna velká zkouška, co vydržíme, nebo raději tomu říkejme VÝZVA. 
Z nenadání přišlo Appii to nešťastné skryté hárání a s tím akutní zánět dělohy. Proběhla kastrace 21.9.22. Tím pádem se nám brzdí výcvik Brigi. Větší pozornost teď je potřeba věnovat Appii.
Cvičit nepřestáváme, jen to jde pomaleji. Hlídání je 24/24. Dostavuje se i únava.
Závěr druhého týdne doma je návštěva veteriny a očkování. Appia na kontrolu stehů. Brigi byla vůbec poprvé na veterině a vedla si opravdu dobře.

Appia po operaci, teda kastraci ze zdravotních důvodů.

Sice holky mají každá svůj vymezený prostor na žrádlo a spaní, ale během dne je nijak neovlivňují. Zastávám názor, že si to musí vyřídit mezi sebou. Je až s podivem, jak spolu dokáží komunikovat. Brigi se sice snaží o vyprovokování hry, ale Appia se nepřipojí. Dochází k tomu, že Brigi a Appia spolu chodí po zahradě a prcek ji nijak neobtěžuje. 

Pokračovat ve čtení „Výcvikový plán štěněte“

Ze života Brigi 1

Narodila jsem se v CHS
z Horského předměstí 17.7.2022.
Mám dvě ségry a čtyři brášky.
Vážila jsem 320 gr a při odchodu do nového sídla jsem už měla 3,8kg.
Odjížděla jsem 12.9.2022
z Nového Města nad Metují
až na Prahu západ.

Páníčkové si pro mě přijeli s další strakatou kamarádkou,  to jsem  moc ráda, že budu mít čtyřnohého parťáka.
Byla to moje úplně první cesta autem. Bála jsem se a tak jsem zpívala, brečela až mě to zmohlo a usnula jsem.
Té radosti, když jsme přijeli domů, najednou se to se mnou vůbec nehýbe, můžu se proběhnout na trávě, tu znám, seznámit se pořádně s budoucí učitelkou Appii a všechno si to hned očuchat. Vůbec se mi nechtělo jít do domu. Bylo hezké počasí a tak jsme byli dlouho všichni venku. V domě v přízemí na mě čekala veliká klec, něco takového, jako jsme měli u chovatelky a v ní pelíšek. V místnosti jsou i jiné pelíšky a klec, tak to všechno prověřuji.

Pondělí : jsem stále na zemi, chodím si do klece sama odpočinout
Úterý : zkoumám vše v okolí 
Středa : objevila jsem sedačku a začínám si pořádně hrát
Čtvrtek :  objevila jsem schody do 1.patra, ale zatím tam nechodím, jen dole čekám. Taky jsem objevila cukrárnu, to je místo, kde je uložená všechna bašta a dobrůtky . 
Naučila jsem se :
Píská šupák – honem za paničkou, ta si se mnou pohraje (základ na přivolání a píšťalku).
Venčení – hned po probuzení ven, a to i v noci.  Appia mě to hezky učí.  Doma jsem neudělala ani jednu loužičku, pouze jeden bobek v noci, když byla venku tma a hrozně pršelo. Stačila jsem jen udělat venku loužičku. Takže tenhle přešlap se vlastně nemůže počítat. Jsem hrozně šikovná.
Ochutnávám : ovoce a zeleninu. Nejvíc mi chutná banán. 
Zlobení – vlastně vůbec nezlobím, jsem mimino a tak se všechno teprve musím naučit. Páníčkové mi stále hledají nějaký režim, jenže já chodím odpočívat, každý den v jiný čas, žeru taky pokaždé jinak, přestože granulky dostávám v pravidelném intervalu, tak vždycky něco nechám, nebo nežeru vůbec a dostanu to později. Největší hlad mám v noci a taky jsem v tu dobu nejvíc živá. No to bude ještě práce. 
Pátek : Dnes je 17.9.2022 a tak jsou mi právě přesně dva měsíce.
Panička říkala, že má pro mě připravený výcvikový plán. Něco už jsem pochytila, ale je tam zatím hodně tolerance. Jsem přece to mimino.
Např. Nesmím Appii do misky, dokud nedožere, pak mi tam dvě granuly nechá. Jednou jsem to zkusil k plné misce. Na budku jsem sice nedostala, ale varování bylo odstrašující.
Když se mazlí Appia, tak se musím držet dál. Nesmím do toho vstupovat. To už jsem zkusila a na budku jsem teda hodně výchovně dostala. Naštěstí panička nás dokáže mazlit obě najednou, jen musí být mezi námi a každá máme jednu ruku.
Nesmím být piraňa, to okamžitě končí hra. 
Co nejvíc miluju. Být venku a honit se s Appii. Umím ji pěkně podbíhat. Panička je hrozně ráda, že Appia běhá se mnou. Hrajeme si i doma, ale to nemáme tolik volnosti a místa. 
21.9.2022 se to nějak pokazilo. Appii není dobře a panička s ní odjíždí a vrací se sama. Nerozumím tomu, ale na druhou stranu je pravda, že páníčkové jsou tu jenom pro mě. Když se druhý den Appia vrací domu, páníčkové nás hrozně hlídají. Nesmím moc k Appii. Brzo jsem ale pochopila, že jí není dobře a nesmím ji otravovat. Jen kolem ní chodím a chybí mi to honění se s ní. 
Pořád spím v noci sama v přízemí ve svým pelíšku. Ani mě to neláká jít do 1.patra, kde spí zbytek smečky. Hrozně ráda se ale mazlím a usínám během dne na sedačce, to už páníčkové vzdali.
26.9.2022 to je můj velký den. To, že jezdím hodně v  autě, prý abych si zvykla na cestování, to už chápu, ale dnes jsem byla na divném místě, prý to je Veterina. Dostala jsem očkování, toho jsem si ani nevšimla. Ostříhali mi drápky, neprotestovala jsem. Paní doktorka mě prohlédla a mě to přišlo jako mazlení, takže dobrý. Byla jsem tam společně s Appii, páníčkové měli trochu strach, jak to bude logisticky, když nesnáším vodítko a trvá mě to, abych se to naučila bez tahání a okusování té divné věci. Ale musím se pochválit, byla jsem moc šikovná. Vážím 5 kg. 

Více najdete zde :
Výcvik stěněte 
Práce se prahy
Psí školka

Ještě něco tady
Deník Brigi 1
Deník Brigi 2
Deník Brigi 3

Fotogalerie:
Vrh B CHS z Horského předměstí
Brigita z Horského předměstí jak šel čas

 

Hledá se parťák

Po odchodu Tessy za duhový most 10.6.2022 nám bylo hned jasné, že jeden pes je opravdu málo. Appia potřebuje parťáka. Doma je to úplně jiné, klid, žádný rozruch a při cestování je smutno.
Rozhodli jsme se pro štěně, které bude k odběru v polovině září. Cestování bychom museli při dřívějším odběru oželet a to jsme zamítli. Holky vždy cestování milovaly a nechtěli jsme Appii o ty zážitky ani letos připravit. Navíc jsme ji tím cestováním dostali opět do kondice, po tom smutnění po Tessy. A pomohlo to hodně i nám, i když zapomenout se nedá, ale smířit se s tím ano.
Výběr štěněte :
Nikdy bych nevěřila, že mi délka srsti nevadí, a že si klidně vezmu krátkosrstou fenku. Jediné přes co vlak nejede je výběr barvy srsti jednoznačně čžb.
Máme vybráno :
CHS z Horského předměstí – VRH B
Matka : Bajka z Údoli Blanice, která má v rodokmenu naší Tessy  (Antonie Barunidlo). Bude to sice praprababička, ale je tam.
Otec : Lesan Libachar a praprababa štěněte je Bára Kyjský hrádek, máma Tessy.

Brigita z Horského předměstí
nar. 17.7.2022
Vybírali jsme podle fotky, hned při první návštěvě nám bylo jasné.
Je to ONA


Fotogalerie

Pokus o útěk

Pokus zůstane vždy pokusem. Od reality se utéct nedá, to je nám jasné. Jen stále nevíme jak se situací naložit.
Letošní  cestování bylo naplánované tak, aby ho pohodově zvládala  i 14letá Tessy. Tak nějak jsme tušili, že by to mohlo být poslední, kdy bude v naprosté pohodě.
Rezervaci  psích kempu v Itálii jsem udělala již v únoru a trasu jsme měli také  naplánovanou. Tak trochu cestování po známých místech, kde se holkám líbilo.
Jenže člověk míní, život mění.
10.6.2022 Tessy odešla za duhový most. Rozhodli jsme se, že ihned, jakmile vyřídíme veškeré formality, zpopelnění a pod.,odjedeme. Přišlo nám to v ten moment jako nejlepší řešení jak pro nás dvounožce, tak hlavně pro Appii, která pořád Tessy hledala. Prostě realizovat ten pokus o útěk od reality. Od něčeho, co jsme si nedovedli představit ani v tom nejhorším snu.
Doma jsme nechali všechno tak, jakoby tam Tessy stále byla a vyrazili jsme.

Trasa : Praha – České Budějovice -Dolní Dvořiště – Flachau – Villach – Gemona Del Friuli – Lignano Sabbiadoro – Tricesimo – Gemona Del Friuli – Ansfelden, a zpět. 
Původně plánovanou trasu jsme  zkrátili o rakouská jezera.

Více z naší cesty a info o kempech najdete na našem cestovním webu.

Jak reaguje Appia?
Tessy byla velká srdeční záležitost a asi nikdo, kdo ji dobře znal na ni nezapomene. Prostě to bolí neuvěřitelně nás a je jasné, že určitým způsobem to přenášíme na Appii, která se s tím taky pořádně pere. Nikdy nebyla jediný pes v domácnosti.

Je nám jasné, že naším hlavním úkolem je zabavit Appii a dostat ji zase do dobré nálady. Máme štěstí, že neodmítá žrádlo a vodu. Většinu času ale sedí nebo leží a kouká, jakoby čekala, že se Tessy každou chvíli objeví. Jindy si zase stoupne a štěká a volá. To štěkání není obyčejné štěkání, je to jakoby pláč.
Má zažité rituály, a protože Tessy do poslední chvíle vedla smečku a Appia se jí přizpůsobovala, chvílemi vůbec nevnímá a nechápe.
Věříme, že změna prostředí a cestování, které obě holky vždy milovaly, přivedou Appii trochu na jiné myšlenky.  

Cestou jsme zažili jsme dvě velmi zvláštní situace.
1) Vloni jsme objevili přírodní rezervaci u Villachu. Holky se tam vyřádily, probrodily řekou, řádně se napojily a pak spokojeně pokračovaly v cestě. 
Letos jsme tam Appii vzali na procházku a delší venčící pauzu před pokračováním v cestě. Došli jsme až na místo, kde jsme holky vloni fotili. Appia celou dobu šla a zdála se být v pohodě. Jenže na tom osudném místečku se  otočila a zoufale táhla pryč, zpět na parkoviště. Kdo ví, co se jí v ten moment honilo hlavou. 
2) Gemona Del Friuli – pěkná procházka kolem kempu, kde jsme vloni obdivovali čmeláky a motýli na lučním kvítí. Appia v těch místech začala hodně čuchat, to nikdy nebyl její styl. Vše vyčuchala vždy Tessy. Chvíli jsme ji pozorovali. Bylo to takové zoufalství, jakoby měla pocit, že tady tu svou mámu Tessy najde. 
Snažili jsme se ji odtamtud odvézt co nejrychleji. A na to místo už jsme se nikdy nevrátili. 
Kdo ví, co je mezi nebem a zemí? A má pes vzpomínky? Jsem přesvědčená, že ano. Jen ty psí reakce jsou někdy pro nás dvounožce nečitelné. Chceme rozumět, snažíme se, myslíme si, že rozumíme. Ale kdo ví?

Když se Vám zhroutí svět

A rozbije se iluze, že Váš pes je nesmrtelný.

Antonie Barunidlo
TESSY

Ano dá se říct  nesmrtelný určitě je. Žije pořád s Vámi, ve Vašem srdci, ve vzpomínkách i když už běhá za duhovým mostem. Povídáte si s ním, chodí do Vašeho snu a navštěvuje psího parťáka, který zůstal doma.
Ve skutečnosti však najednou cítíte tu šílenou prázdnotu a nechápete situaci, hledáte ji přestože není, vidíte ji na každém jejím místečku. Je Vám strašně. Utěšujete se tím, že máte to štěstí, že víte, že jste s ní prožili úžasný kus života, že byla šťastná až do poslední chvilky, a že Vás naučila spoustu věcí a hlavně žít život naplno.
A taky, že Vám doma nechala potomka, který potřebuje Vaši pozornost. A už jste v tom znovu. I potomek je smutný. Chybí jí najednou parťak, všude jí hledá. 
Je to složité. Všechno je najednou jinak. Cítíte tu bezmoc a nevíte, jak s tím pracovat. Srdíčko na milion kousků a v každém střípku kus  stopy psího parťaka.

RUN FREE ♥ MOJE HOLČIČKO 
byla jsi jedinečná a vlastně stále budeš i když už jen ve vzpomínkách.

Jak šel čas

Více foto ze života Tessy najdete na AdessoPhoto Zonerama a na Rajčeti.

Zkoušky : ZOP, ZZO, OBZ, OB1, LA1, LA2, HtM1, DwD1, F1, NW DZ, NW UZ
2012 : 1.misto v Mistrovství ČR ČSP v agilit
2. Místo Pracovni pes roku
2013 : 2. místo Pracovní pes roku
2014. : 5. místo Pracovni pes roku
2015. : 1. místo Pracovni pes roku
Start IABC Italy 2015
2017 : Titul Pracovní šampion
0dchovy : 2011 Vrh A Amorevita – 2014 Vrh B Amorevita
Výstavy : 3x CAC, 3x rez CAC, třída veteránů V2
Naše srdcovky : agility, pachové práce, cestování
Byla úžasná v komunikaci.
🍀🐾🐾🐾🐾🍀💚💚
Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.