Agility

Když jsem přemýšlela nad názvem tohoto příspěvku, zvolila jsem jedno slovo. Tedy to slovo, co pro mě a Tessy znamenalo aktivní život. Dobrou partu, hodně tréninků a s tím hodně pohybu, při kterém člověk musel včas zapojovat mozek a pes musel být neustále napojen. 
Proč se k agility pořád myšlenkově vracím? Byly to nejlepší chvíle, které jsem s Tessy prožívala. Ona to milovala a dávala mi to řádně najevo. 
Napadlo mě napsat tento příspěvek, protože jsem sem chtěla dát tuto fotku, tedy plakát, který byl vytvořen pro MČR ČSP v agility 2019.

Nechtěla jsem, aby někde zapadla. Vytvořila jí Klára, která pořádala MČR českých strakatých psů v agility v Kutné Hoře i v předešlých letech a rok 2019 se k tomu vrací.
Spolek ČSP mě žádal o souhlas s uvedením fotky Tessy na plakátu. Souhlas jsem dala a Bůh ví proč ji Spolek nedal na svůj web k akci. Napadá mě jen jeden důvod. Stejný jako když nebyl zveřejněn na stránkách můj příspěvek o obedienci, o který jsem byla požádána. Zkrátka jsme dobří a to se stále neodpouští.
Kdybch měla udělat výčet všech našich úspěchů ve sportu, bylo toho poměrně dost. Ostatně všechno se najde na webových stránkách CHS.
Tessy byla jedním z prvních čsp, který se věnoval agilty. Současně jsme s Tessy dělali více a sportů najednou na úrovni zkoušek, tedy nikoli pouze rekreačně. (obedience, dogdancing, sportovní kynologie.).
Dalším důvodem, proč jsem se rozhodla napsat tento článek, byl FB, vyplivl na mě vzpomínku z roku 2017 MČR ČSP agility, kdy Tessy startovala naposled. Už v kategorii veteránů a Appia, ač agility nedělala si to zkusila v LA1.
Výčet těch největších úspěchů najdete na profilu Tessy.

A kdybych měla popsat všechno, jaká Tessy je. Výčet pozitiv by mě zabral hodně času. Máme za sebou věkovou jedenácku. Ale je stále v dobré kondici a já doufám, že ještě dlouho zůstane. Jen ty nožky by měla trochu šetřit. Současné dění v CHS jsem popsala v minulém příspěvku.

 


Koule

Po  odmlce, kdy mi nevycházel čas  sednout si a zamyslet se takový přehled všeho, co se u nás událo:

Od začátku roku se toho událo poměrně dost i když jen částečně to bylo spojené s holkami. Ač rok  2019 začal, dá  říct, celkem podle našich představ. Vyšlo plánování, dokonce, přes velké obavy, i načasování. Některé věci a služby fungují pomalu, nebo se zadrhávají a tak to bere energii i čas a občas to před sebou valíme jako kouli.

Abych se vrálila k holkám:
Appia trochu omezila selektivní hluchotu, a tak se s ní lépe pracuje. Jak jsem psala v lednovém příspěvku, trénujeme OBEDIENCI. Občas jsem ji vzala na RO. Největším přínosem pro Appii je OVERTRAINING s Kristýnou. Pomáhá jí to soustředit se na mě, nikoli na ostatní psy na place. Zvládá to perfektně a pro mě je nejdůležitější, že si nehlídá okolí. Nechci to zakřiknout, ale snad už pominul následek těch mnoha napadení, kterým musela čelit.

Tessy, po loňské kastraci je stále živá a živější. Pracuji s ní hlavně doma. Do dubna jsem s ní chodila na její oblibený NOSEWORK a zákldy RALLY OBEDIENCE. Kurzy probíhaly 1x týdně v Jenštejně. Obojí jí pěkně sedlo a užívala,  si to.

Čas běží a najednou je tu jaro a my konečně trávíme více času venku.

Smečka po dlouhé době pohromadě :

Návštěva synka Tessy : Bonaro Amorevita

Tréninkové zkoušky OB2 na Kladně:

TZ OB2 jsme absolvovaly v poslední době 2x a pokaždé velká spokojenost s Appii. Daří se nám minimalizovat čuchání a nervozitu. Nástupy  na odložení už začínají být podle mých představ. Při odložení ještě bojujeme s tím, že těsně před koncem Appia „hází kejtu“.
Na Kladně jsme při venčení potkali Damiana Barunidlo. Pejsek není přímo z CHS Barunidlo, byl pod CHS Barunidlo registrován. Damian je syn Celestýny Barunidlo. Appia a Damian mají společnou babičku Báru Kyjský hrádek.

Appia se stala babičkou a Tessy znovu  prababičkou. V CHS Baischa se narodil VRH C, otcem  je Caesar Amorevita.

Nesmíme zapomenout na 11. narozeniny Tessy (Antonie Barunidlo)

Dostala plovací cestu a nové kšíry. Doufáme, že plovací vesta by ji mohla letos přesvědčit, jít s námi plavat do moře. To se teprv ukáže, zda to byla dobrá investice.
A ještě Tessy opět rehabilituje. Musíme o její kondici dobře pečovat.

Ještě tu chybí náš první letošní výjezd. Velikonoce na Jižní Moravě, ATC Pasohlávky. Podrobnosti najdete na našem novém cestovatelském webu.

Overtraining

Stále nové a nové metody. Uff…. jeden si řekne, pořád ty čokly přeučovat. Nj jenže když ono se vždycky v momentě, když už všechno máte uvařené něco, o čem byste řekli, že to pes 100% umí prostě zboří, podělá.
Aby se pes naučil pracovat v rušivém prostředí, což je u poslušnosti předpokladem, vznikají nové typy tréninků, které jsou i nejsou obedience, poslušnost atd. 
Appie byla vždycky zvyklá pracovat víceméně ve sterilním prostředí a tak nám tyhle typy tréninků hodně vyhovují. Jen si říkám, že je škoda že něco takového neexistovalo v době, kdy aktivní byla Tessy, té jako agiliťačce veškeré rušivé elementy byly ukradené. (myslím lidské a ne ty králíky v Petku).  Pro ní by to bylo úžasné a zábavné. U Appie pozoruji obavy a nejistotu. No…. není divu, když se podíváte na fotografii nahoře, těžko říct, co si ti psi o nás myslí. 
Každý trenér to má trochu jinak. Rádi chodíme na „rušivky“ Lucky a Krištofa. Tyto tréninky se spíše blíží prostředí na závodech a hodně nám to pomáhá.
Overtraininky Kristýny jsou oproti tomu jednou velkou srandou pro nás psovody. Dost se bavíme, žádný stres a to je právě to, co například Appii hodně pomáhá uvolnit se a neřešit okolí.  Nejde o to za jak dlouho úkol splní, ale je důležité, že ho splní. Poslední lekce ji myslím hodně přidaly na sebevědomí. Přestává řešit okolní psy a soustředí se víc na to, co má dělat.

Úkol : Oběhni kužel, nevšímej si boxu :), seber aport, přeskoč skočku a zařaď se k noze. Trochu makačka, ale dala to.

Za fotky Appie děkuji Richardovi.






Na startu

Tedy lépe řečeno, pokus o to být na startu.  Protože letos máme v plánu pokusit se zdolat OB2 na jakýkoli výsledek.
Říkám-li v plánu, nemíním tím, že to máme jako předsevzetí. Čas ukáže.
Tréninkově, je tu snaha o změnu některých povelů, pracovat s rušivými vlivy a hlavně veškeré tréninky brát s humorem a vůbec jinak, než to bylo doposud. Všechny cviky se pokusím rozfázovat do malých bloků. Nikam se nepoženu a děj se vůle boží.
OB2 jsme už trénovali vloni, protože jedničky už byly pro nás pěkná nuda. Appia znala všechny cviky a vždycky někde udělala tu svoji komediální vložku, nebo pohled stylu : Cože? To myslíš vážně?
Díky za to, že mám dvě super trenérky. A tak nezbývá, než doufat, že mi pomohou všechny ty nedostatky vychytat a hlavně umravnit mozek té malé můry. 
Když tak shrnu rok 2018, jsem vděčná i za lidi, které jsem v obedienci vloni potkala. Je to pro mě výzva jít dál.
První dvě akce na OB2 byly v prosinci 2018 :

  • 28.12.2018 Overtraining,  Petcentrum, Horní Počernice – s Kristýnou.
    Appia koukala, co se to vlastně děje, ale musím říct, že se s úkoly, pěkně poprala. Dělala jsem lehčí varianty, ale na to, že tento způsob viděla poprvé, jsem moc spokojená. A byla to velká legrace.

    Bylo také zajímavé pozorovat návštěvníky Petcentra, kteří po nás pokukovali a pravděpodobně nechápali, co se to tam dějě.

  • 31.12.2018 proběhla akce 2. díl, tentokrát Silvestrovské rušivky  ve Vraném/Vltavou s Luckou a Kryštofem. Appia opět v rušném prostředí zvládala cviky, které viděla poprvé. 
  • 5.1.2019 – rok 2019 jsme zahájili intenzivkou ve Vraném nad Vltavou s Luckou. Tentokrát tam byla pěkná zima. Appia ze začátku trochu zamrzla, ale v momentě kdy se probrala, tak cvičila celkem s radostí. Měla docela dobrou rychlost. Jen to přivolání se zastavením je prostě můj problém. Pokaždé špatně načasované. Tady budu muset zapracovat na sobě. Dalším oříškem jsou stále polohy s fixaci na zadní. Už na tom pracujeme dost dlouho, ale jak říkají trenéři, je to běh na dlouhou trať. Cvičit nutno každý den.

Obedience jedničková

Rozhodla jsem se konečně začít aktualizovat web. Koncem roku mi na to nezbyl čas. A čím jiným začít, než naší nejdůležitější informací. Po mnoha pokusech, a to už nevím po kolika jsme konečně zvládly s Appii zkoušku OB1 na známku výbornou. Stalo se to na Kladně říjnu při závodech NO BORDERS. Appia k tomu ještě skončila na bedně – 1.místo – o tom se nám ani nezdálo. Zvlášť, když Appia zrovna hárala.
Pro nás to znamenalo dvě věci.
1) Historie se opakuje – Tessy složila OB1 na výbornou také na Kladně při závodech NO BORDERS
2) I Appia už bude startovat v OB2. Tak hurá do tréninků.

Závěrem : Nic nemůže být jednoduché. WordPress se mi zaktualizoval na nejnovější verzi a tak uvidíme, jak se s tím poperu. Tak nějak to najednou funguje jinak a úpravy, jak jsem zvyklá prostě ne a ne najít.

Kastrovat nebo nekastrovat

Bavíme-li se o kastraci psa. Vždycky jsem byla proti. Důvodů bylo několik. Za prvé, pokud to není ze zdravotních důvodů a majitel si je schopný zvíře ohlídat, zdá se mi, že to je tak nějak proti přírodě. I když současné trendy a veterináři hovoří jinak.
Za druhé to byl strach z následků kastrace: 
nabírání na váze
inkontinence
v neposlední řadě změna povahy. 
Za třetí možnosti neshody, pokud pes žije v domácnosti s více psy.
Současně musím přiznat, že od doby, kdy jsme definitivně vypustily tréninky a zkoušky agility, měla Tessy po každém hárání falešnou březost. Bohužel obedience a nosework ji mozek nezaměstnaly stejně jako adrenalin při agility.
Naskytl se důvod pomalu o kastraci uvažovat.  Časově se jedná ca o dva roky zpět,tedy po ukončení chovnosti. 
Ve finále osud rozhodl za mě. Dohnaly nás zdravotní důvody. Bulka velikosti špendlíkové hlavičky po první falešce se při druhé změnila na velikost hrachu. Po podrobném vyšetření veterinářkou mi bylo potvrzeno, že by bylo lepší bulku odoperovat a při té příležitosti vykastrovat.
Od června do září jsme cestovali a poté bylo naplánováno předoperační vyšetřeni a operace na říjen. Těsně před termínem operace se ale Tessy rozhárala, pravděpodobně si to chtěla ještě naposledy užít.  
Operace byla odložena na 9.11.2018. Bude odstraněna část mléčné lišty a současně proběhne kastrace.
Jdeme na to :

9.11.2018 jsem ráno odvezla Tessy na veterinu. Objednala jsem se na 11 hod a požadovala přítomnost při uspání. Mělo to tu výhodu, že na operaci šla jako první. 
Lehce po 17 hod. jsme si ji odváželi domů. Nenapadlo mě, přestože pes bude probuzen, že nedokáže nastoupit a následně vystoupit z auta. Byla jak zdrogovaná a hrozně nejistá. Nevěděla co se s ní děje.
Noc a následující den Tessy prospala.

11.11.2018  mám pocit, že mi někdo vyměnil psa, sice už zvedne ocásek a dá najevo, že je ráda, že je doma, ale bloudí jako ve snách. Appia reaguje také nestandardně, pravděpodobně je Tessy cítit nějak jinak a mám pocit, že v ní Appia vidí vetřelce.
12.11.2018 první kontrola na veterině. Tentokrát jsem byla hodně zaskočena přístupem. Byla jsem objednaná k vet, která Tessy operovala a která ji má na starosti a zná její stav. Byli jsme ale přiděleny k nějaké mladé vetce, kterou vůbec neznám a navíc jsem měla  pocit, že neví až tak úplně, co dělá. Trvala jsem tedy, že mi zavolají MVDr. L……. . A udělali jsme dobře, ta alespoň dořešila na můj dotaz antibiotika. 
Tessy je celkem v pohodě a začíná vymýšlet blbosti, nechápe, proč má být v klidu. Na druhé straně je vzorný pacient, nechá se opečovávat, pochopila, že na ránu se nesmí dobývat, žere a vyprazdňuje se. Horší je to se mnou, moc toho nenaspím. Venčení na vodítku po zahradě ve dne v noci, taky nic moc.

13.11. – 14.11.2018 – můj spánkový deficit je kritický. Tak 3 hod denně max spánku je opravdu málo. Tessy se nudí a otravuje, jakmile se snažím usnout.
Nikdy by mě nenapadlo, že v jejím věku a po operaci, bude tak akční. 
Den zvládáme bez límce a satelit je nasazen na noc. Docela mě překvapilo, že si ho dobrovolně nechá nasadit a pohodlně si složí hlavu.

Tessy se zotavuje rychle a pomaličku ji nechávám volnost po baráku. Pouze schody jsou tabu. Do patra nesmí běhat sem a tam.
16.11.2018 další kontrola na veterině. Jizva se krásně hojí. Zůstává nadále zakrytá.
19.11.2018 10. den po operaci jsou vyndány stehy a rána opět zakrytá. Tessy už má celkem volný režim. Venku je chladno, ale krásně slunečno.

21.11.2018 další a poslední kontrola na veterině. Tessy je zahojená a máme dole jedno kg. 

Tessy už je v běžném režimu, i když trochu omezení má. Bedlivě sleduje televizi, povaluje se, chodí se mazlit a dokonce už se začíná zase smát. Nějakou dobu špatně žrala a tak dáváme probiotika a velmi rychle se ji žaludek dostal do normálu.

Bříško pomalu větráme:
25.11.2018 je Tessy už nahatá a v pořádku. Obě holky jsou spolu v pohodě.

 

 

 

 

Holky na cestách 2018 4.díl – Pecka

Pecka nebyla jen tak ledajaká Pecka. Měl to být závěrečný bonbonek cestování 2018 s bydlíkem a zároveň Setkání Českého strakatého psa a v neposlední řadě také se zúčastnit klubové výstavy.
Po slunné Itálii a teplém moři, pobyt v podhůří v ČR. Když jsme vyjeli do Pecky, opět pršelo. Jako bychom si už toho deště na cestování letos neužili dost. Naštěstí počasí se vždy po našem příjezdu do cíle zlepší. Doufali jsme, že to bude i tentokrát. Po příjezdu do cíle Neprší. Stavíme bydlení. 

Tentokrát malou rychlou variantu. Holky nemají sebou ohrádku, nestavíme ani síťové ohrazení pro vyznačení teritoria. Na odpočinek mají holky klasické látkové přepravky, které používáme na tréninky a zkoušky. Zelený stan slouží na uskladnění toho, co se nevejde v noci do bydlíku, tedy v našem případě přepravky, aby zbytečně venku neprovlhly. Na setkání plemene čsp, byli ještě další 3 bydlíkáři a tak to bylo fajn. Nebyli jsme sami.
Po teplých nocích v Itálii jsme cítili v noci docela chlad. Sice jsme netopili, ale nebylo k tomu daleko. I holky měly studený kožich a tak spaly dobrovolně pod dekou.
Setkání plemene ČSP se konalo od 14.9. do 16.9.2018. Počasí nám celkem přálo. Organizace byla velmi dobrá, jen program nám moc nesedl. Strakatý cirkus a karneval byla spíše zábava pro děti. Nějak nevím proč bych měla psa oblékat na karneval. Přece jenom je to pes. Chybělo nám nějaké sportovní vyžití.  

V sobotu byla dobře zorganizovaná procházka a na nás tak akorát dlouhá. Vzhledem k tomu, že holky jsou zvyklé chodit na tůry na vodítku, neměnili jsme ani tentokrát. Appia nemusí moc kontakt s ostatními psy, pokud ji omezují a prověřují pozadí. Tak ji nedáváme příležitost. Pokud do kontaktu jde sama, nebo na příchozího psa nevydává negativní signály, necháváme tomu volný průběh, v případě zavrčení jednoho nebo druhého, okamžitě ji zaměstnáme jinak, nebo stahujeme stranou. 
Appia však neměla nejmenší důvod, během celého pobytu, cokoli řešit a tak jsem byla opravdu ráda, že se pohybovala mezi ostatními psy, bez problémů.  

V neděli jsme se zúčastnili Klubové výstavy. Dorazil i Appie synek Cookie, zvaný Brego. Bohužel nebylo moc prostoru a tak fotek mám minimálně.

Vše je foceno mobilem. Nějak jsme přestali sebou těžký Nicon nosit, protože leckdy danou situaci mobil vyfotí lépe, ale někde ne.
Na výstavu jsme měli perfektně zaparkováno. Výstavní kruh byl postaven hned za naším bydlíkem a tak jsme měli perfektní zázemí rovnou u zdroje.

Holky běžně nevystavuji, neb po několika pokusech mám na výstavy svůj vlastní názor. Na druhou stranu si myslím, že občas by se každý strakáč měl někde ukázat. Důležité je to pro uchovněné jedince, hlavně kluky, jinak je mizivá šance, že si ho nějaký majitel feny vybere. Myslím, že i zajímavou kapitolou jsou veterání. Je krásné vidět v jaké jsou kondici.
Cookie (Brego) Amorevita – hodnocení VD – třída otevřená

Appia Amorevita – hodnocení V3 – třída pracovní

Antonie Barunidlo (Tessy) – hodnocení V2 – třída veteránů

Nakonec jsme si dali ještě procházku a pak balení a hurá domů. 
Závěr našeho cestování 2018 se vyvedl. 

Celé fotoalbum na RAJČETI