Ze života Brigi 1

Páníčkové si pro mě přijeli s další strakatou kamarádkou,  to jsem  moc ráda, že budu mít čtyřnohého parťáka.
Byla to moje úplně první cesta autem. Bála jsem se a tak jsem zpívala, brečela až mě to zmohlo a usnula jsem.
Té radosti, když jsme přijeli domů, najednou se to se mnou vůbec nehýbe, můžu se proběhnout na trávě, tu znám, seznámit se pořádně s budoucí učitelkou Appii a všechno si to hned očuchat. Vůbec se mi nechtělo jít do domu. Bylo hezké počasí a tak jsme byli dlouho všichni venku. V domě v přízemí na mě čekala veliká klec, něco takového, jako jsme měli u chovatelky a v ní pelíšek. V místnosti jsou i jiné pelíšky a klec, tak to všechno prověřuji.

Pondělí : jsem stále na zemi, chodím si do klece sama odpočinout
Úterý : zkoumám vše v okolí 
Středa : objevila jsem sedačku a začínám si pořádně hrát
Čtvrtek :  objevila jsem schody do 1.patra, ale zatím tam nechodím, jen dole čekám. Taky jsem objevila cukrárnu, to je místo, kde je uložená všechna bašta a dobrůtky . 
Naučila jsem se :
Píská šupák – honem za paničkou, ta si se mnou pohraje (základ na přivolání a píšťalku).
Venčení – hned po probuzení ven, a to i v noci.  Appia mě to hezky učí.  Doma jsem neudělala ani jednu loužičku, pouze jeden bobek v noci, když byla venku tma a hrozně pršelo. Stačila jsem jen udělat venku loužičku. Takže tenhle přešlap se vlastně nemůže počítat. Jsem hrozně šikovná.
Ochutnávám : ovoce a zeleninu. Nejvíc mi chutná banán. 
Zlobení – vlastně vůbec nezlobím, jsem mimino a tak se všechno teprve musím naučit. Páníčkové mi stále hledají nějaký režim, jenže já chodím odpočívat, každý den v jiný čas, žeru taky pokaždé jinak, přestože granulky dostávám v pravidelném intervalu, tak vždycky něco nechám, nebo nežeru vůbec a dostanu to později. Největší hlad mám v noci a taky jsem v tu dobu nejvíc živá. No to bude ještě práce. 
Pátek : Dnes je 17.9.2022 a tak jsou mi právě přesně dva měsíce.
Panička říkala, že má pro mě připravený výcvikový plán. Něco už jsem pochytila, ale je tam zatím hodně tolerance. Jsem přece to mimino.
Např. Nesmím Appii do misky, dokud nedožere, pak mi tam dvě granuly nechá. Jednou jsem to zkusil k plné misce. Na budku jsem sice nedostala, ale varování bylo odstrašující.
Když se mazlí Appia, tak se musím držet dál. Nesmím do toho vstupovat. To už jsem zkusila a na budku jsem teda hodně výchovně dostala. Naštěstí panička nás dokáže mazlit obě najednou, jen musí být mezi námi a každá máme jednu ruku.
Nesmím být piraňa, to okamžitě končí hra. 
Co nejvíc miluju. Být venku a honit se s Appii. Umím ji pěkně podbíhat. Panička je hrozně ráda, že Appia běhá se mnou. Hrajeme si i doma, ale to nemáme tolik volnosti a místa. 
21.9.2022 se to nějak pokazilo. Appii není dobře a panička s ní odjíždí a vrací se sama. Nerozumím tomu, ale na druhou stranu je pravda, že páníčkové jsou tu jenom pro mě. Když se druhý den Appia vrací domu, páníčkové nás hrozně hlídají. Nesmím moc k Appii. Brzo jsem ale pochopila, že jí není dobře a nesmím ji otravovat. Jen kolem ní chodím a chybí mi to honění se s ní. 
Pořád spím v noci sama v přízemí ve svým pelíšku. Ani mě to neláká jít do 1.patra, kde spí zbytek smečky. Hrozně ráda se ale mazlím a usínám během dne na sedačce, to už páníčkové vzdali.
26.9.2022 to je můj velký den. To, že jezdím hodně v  autě, prý abych si zvykla na cestování, to už chápu, ale dnes jsem byla na divném místě, prý to je Veterina. Dostala jsem očkování, toho jsem si ani nevšimla. Ostříhali mi drápky, neprotestovala jsem. Paní doktorka mě prohlédla a mě to přišlo jako mazlení, takže dobrý. Byla jsem tam společně s Appii, páníčkové měli trochu strach, jak to bude logisticky, když nesnáším vodítko a trvá mě to, abych se to naučila bez tahání a okusování té divné věci. Ale musím se pochválit, byla jsem moc šikovná. Vážím 5 kg. 

Více najdete zde :
Výcvik stěněte 
Práce se prahy
Psí školka

Ještě něco tady
Deník Brigi 1
Deník Brigi 2
Deník Brigi 3
Deník Brigi 4
Deník Brigi 5
Už jsem velká holka

Fotogalerie:
Vrh B CHS z Horského předměstí
Brigita z Horského předměstí jak šel čas

 

Related Images: