Změnu času, kdy se mi sebere hodina spánku, přímo nesnáším každým rokem. To jsem ale netušila, jaký masakr to bude se štěňaty. Když vstanete v jednu v noci a jdete opět spát ve čtyři, je to přinejmenším stresová situace. Ještě k tomu jsem jela s Appii na trénink a měli jsme dohodnutou na odpoledne jednu návštěvu štěňat. Měla jsem docela co dělat a ani nevím, jak jsem projela jižní spojku. Jen si pamatuji okamžik, kdy jsem jela jako dement v rychlém pruhu pomalu a ještě k tomu jsem si vůbec nebyla vědoma toho, kdy jsem tam přejela. Když mi to všechno došlo, docela mě překvapilo, že za mnou žádný debil netroubil, ani na mě nenajížděl. Naštěstí ten den jsem potkala jen slušňáky.
Nicméně trénink jsme zvládly a trochu jsme si vymyly mozek. Štěňata změnu času neřeší J. Ale přece jenom, nějaké pozitivum to má. Dnešní noc byla celá posunutá. Vstávání 1,40, 4.15 a pak odměna, nechala mě spát až do 7.00 hodin.