Holky na cestách 2018 2.díl

Českou republiku a vlastně celou Evropu postihla vlna veder. Od června jsem neměla na sobě ponožky ani dlouhé kalhoty. Jedinou obuví jsou žabky a na jízdu autem takové ty polo-děravé Keeny.
Prvních pár dní to vedro nevnímáme, později raději venčím v 6 ráno a během dne nevycházíme.
Rtuť teploměru šplhá a šplhá. Běžná denní teplota je nad 30ºC. Na některých místech se dostává až na 36ºC, alespoň podle informací v TV. 
V takovémto počasí je lepší zmizet z města, i když v našem případě z vesnice na okraji města. 
Vyrážíme směr Šumava. Podle informací je většina autokempů v ČR přeplněná, takže vládne trochu obava, zda seženeme místo, ale touha vypadnout někam k vodě a mezi stromy je silnější, než jakákoli obava.
Jakmile začneme stěhovat věci do bydlíku, holky jsou v pohotovosti. Hurá, jede se pryč, tady je to v tom vedru nuda.
Vyrážíme v sobotu ráno, cestou chytneme pár kolon. Sem tam nějaká rána z nepozornosti a zdržení minimální.
Snažíme se moc nezdržovat a tak s holkama stavíme pouze v Budějicích na nutné venčení. Šumava není konec světa, a tak zbytek cesty rovnou tam.
Dorážíme před polednem. Volili jsme stejný kemp jako v minulých letech. Check in netrvá dlouho, všechna data už mají v PC, do kempu nás pouští, abychom si místo našli sami.
Plno je dost, dá se říct, že volných je pouze pár místeček.

Dlouho neváháme a parkujeme v první řadě, tedy řada je první, ale před sebou už máme obytné vozy, které to postavili přímo na břeh Lipna. Stavíme tak, abychom mezerou mezi nimi viděli na jezero. Celkem spokojenost s místem.

Celý pobyt je opravdu vedro a to takové, že i já vlezu do Lipna a dokonce i holky. Ani jeden den to na žádné dlouhé procházky není. Občas nás potěšil vytrvalý deštík, který trval max 30 minut. Zkrátka dovolená u vody, jak má být. Ráno rosa, a tak je tráva stále zelená. Je tu celkem příjemně a určitě líp, než ve městě.
Holky jsou spokojené, chodíme několikrát za den na krátkou procházku, která vždy končí koupáním. A musím podotknout, že dobrovolným.

O kempu není co psát, je to každý rok stejné. Kačeny, labuťě, rybáři. Krátké procházky a lenošení. Pravidelně na závěr dne divadlo. V hlavní roli zapadající slunce.

Po dvou dnech se nám vyklidil prostor a karavany před námi odjely. Po zbytek pobytu tedy zapadající slunce máme z první řady. 
Když se nad tím tak zamyslím fotek hodně podobných mám za ty roky tisíce a přesto není sil tu nádheru nefotit. tentokrát opět vše mobilem. IPhone8plus. Myslím, že dobré. Hlavně pohodlné, vždy po ruce. Uvidíme jestli se ještě vrátím k Niconu.
Fotoalbum na rajčeti

Related Images:

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.