U moře je nádherně pořád, ať je zima nebo léto. Mě vždycky fascinovaly barvy, které se měnily každým okamžikem. Ať už barva moře nebo oblohy. Byla bych schopná to fotit každou minutu, jen ty moje fotky to tak nedokážou zobrazit, nebo já dobře vyfotit?
Se psy je naše cestování omezené, ale i tak na načerpání sil vždycky stačí.
A protože se to tak nějak každoročně opakuje, je to stále poněkud stejné. U fotografie jsou pořád dokola o psech.
Počasí v letošním roce bylo, řekněme, divné. A tak naše poslední cesta před přípravou na zimu, vypadala trochu jinak, než jsme si původně naplánovali.
Chtěli jsme obohatil pobyt u moře o pobyt v Rakousku. Konkrétně jsme měli v plánu Nockalmstrasse a kemp u jezera Millstätter See. Předpověď počasí ale byla taková, že jsme od původního plánu upustili. A jak jsme konstatovali dodatečně, udělali jsme dobře, protože takto to vypadalo kolem Salzburku a v Korutanech. Vlastně pršet začalo už v Budějicích a stejný charakter počasí nás provázel až k jihu Rakouska.
Bylo chladno a na vrcholcích hor byl vidět sníh. Počasí se vylepšilo až na hranicích mezi Rakouskem a Itálii.
Cesta do Cavallina je vlastně stejná, jako do Bibione, jen ve finále se jede směr Benátky, tj opačným směrem. Pro nás to byl čas zapnout Google mapy, neb těsně před kempem se každoročně ztrácíme. Jenže další pokus o připojení k internetu nefungoval, přestože celé léto platím za navýšení dat O2 nehoráznou částku a do nedávna to fungovalo. No a tak jsme se ztratili. Druhý mobil, který má Windows, má navigaci na baterky.
(Pozn. O2 mi rooming zablokoval, bez varování a důvodu k blokaci. Naštěstí po telefonátu mi ho uvolnili a data fungovala pak už bez problémů).
Po příjezdu do kempu jsme byli překvapeni množstvím stromů, které najednou nebyly. Ptali jsme se obsluhy, která nás doprovodila na naše místo, zda je pokáceli. Bylo nám řečeno, že 10.8.2017 si s oblastí zahrálo tornádo a v kempu museli pokácet více jak 2500 stromů. Některá místa, zvláště pineta u cesty k moři a oplocený kus pozemku, jako venčící prostor pro psy na volno, byly naprosté holé. Ani jeden strom.
Více foto zde
Nedalo mi to a při psaní tohoto příspěvku jsem hledala videa na internetu. Muselo to být opravdu strašné a jsem ráda, že jsme u toho nebyli, teda hlavně naši psi. Toto video je přímo z dog kempu. Zpočátku jak to vypadalo na pláži a pak následky v kempu.
Je vidět, že personálu na klientech hodně záleží. Úklid, tedy alespoň v rámci možností, aby návštěvníci kempu neměli žádná omezení. I v době naší návštěvy stále probíhal úklid a těžká technika se s lehkostí pohybovala mezi karavany.
A teď konečně k naší dovolené. Jako předešlá období máme místo v části MAX. Což je opravdu parcela max. Nikdy ji ani nevyužijeme celou, ale výhoda je, že ostatní psi nejsou moc blízko. Je to psí kemp a tak jsou u každého obytného auta či karavanu. Osazenstvo, jako každý rok, 90% Němci a Rakušani, sem tam Dán, Holanďan a Ital. Kromě nás tam byli ještě dvoje Češi, v části Fido.
Naše bydlení už máme zmáknuté. Po těch letech cestování máme sice pocit, že vozíme čím dál tím víc věcí, ale využijeme vše. Sestavu jsme zvolili opět jinak, díky umístění parcely a holkám jsme do ohrádky pořídili koberec, což se ukázalo jako dobré rozhodnutí. Jednak nenosily tolik písku do bydlíku a pak po dešti měly ve svém bejváku sucho.
Ohledně klece už jsem mnohokrát odpovídala na dotazy. Je to prostor klidu. Klec, lépe řečeno ohrádka, je prostorná. Holky v ní tráví čas, když chtějí naprosto vypnout a také, když je nemůžeme z nějakého důvodu hlídat. Appia je v ní častěji a dožaduje se vstupu, i když jsou holky pod dozorem v prostoru naší parcely a nikdo je nenutí jít do ohrádky. Je vidět, že to zvykání od malička v ní zanechalo kladný vztah ke kleci a ohrádce.
Když jsem psala, že některé věci vozíme zbytečně, je to tím, že platí zákon zvednutého zadku. Holky jsou buď na lehátku nebo dokonce na židli.
I ony mají dovolenou a tak je většinou necháváme. Stejně většinu část času trávíme u moře nebo po kempu u bazénu, který je spíše dekorací, protože my jsme v baru a holky, jako správné hospodské typy leží a pozorují cvrkot, protože ony do bazénu nepůjdou. Oproti loňsku je bazénové území rozšířeno o jeden bazén. K dispozici je jeden psí, jeden pro dospělé a jeden pro děti.
Počasí nám celkem vyšlo. Pomalu končí letní sezona a u moře bylo nádherně. Nejkrásnější byly ranní a večerní procházky na poloprázdné pláži, kdy si to holky opravdu užívaly.
Párkrát dokonce vlezly dobrovolně do vody, což vždycky hodnotíme kladně. Nevím proč, ale neplavou a vodu nemusí. Jen tak si zchladit tlapky a bříško a rychle ven. Občas je doneseme trochu dál, aby si zkusily plavání, ale nadšené z toho nejsou.
Na pláži milují hlavně válení a sem tam procházku po pobřeží.
Byl to krásný relax na konci prázdnin a pravděpodobně poslední pěkné počasí v této lokalitě. Koukali jsme na předpověď a v neděli raději, i když za deště balili. Nakládali jsme vše mokré, ale ani následující dny nebyla dobrá předpověď a tak odjíždíme.
A každý rok si říkám, jak je to fajn, že holky cestování milují, dokáží odhadnout, co se bude dít a přizpůsobí se čemukoli a s radostí. Dokonce už dokáží odhadnout naše činnosti a kam se jde. Nejvíc nás ale fascinuje, jak Tessy dokáže najít nejkratší cestu do baru, hospody, či jiného občerstvovacího zařízení.
Cesta zpět do ČR, byla podobná jako cesta tam. Mlha a déšť. Pokračování dovolené pak bylo doma. Vše jsme museli vyndat, rozložit a sušit. Vypadalo to však jaké, že dovolenkujeme na zahradě.