Cesta na východ 2017 4.díl

Cestou na východ od nás znamená užít si velkou část věčně opravované dálnice D1 ,mnoho najetých km po objížďkách a k tomu atrakce vyklepání. Při jízdě chvílemi člověk neví kudy, jestli je lepší tu díru vzít zprava, nebo zleva. Je pravda, že na většině opravovaných úsecích se pracovalo.
Aby toho nebylo málo, přidali jsme k cestě ještě objížďky kolem Žďáru nad Sázavou a cestu jsme si opět prodloužili, díky uzavřeným výjezdům a nájezdům na D1 hned dvakrát. Cestovali jsme našim bydlíkem, který není žádný rychlík a díky opravám silnic jsme strávili v autě daleko více času, než jsme plánovali.

Co nám ale vyšlo, bylo počasí. Chtělo to jen upravit cestu přesně opačně, než jsme původně chtěli. Zatímco v Čechách vládl déšť, bouřky a ochlazení. Na Moravě bylo stále přes 30° C a slunečno.
Náš itinerář : Žďár nad Sázavou (Coffee) – Rožnov pod Radhoštěm (skanzen) – Nový Jičín (Calabria) – Frýdek Místek (Cassie) – Škrdlovice Velké Dářko (procházky) – Žďár nad Sázavou (Coffee) a zpět domů.

Odjezd :
Když jsme v pátek ráno stěhovali věci do bydlíku, byla u nás bouřka. Tessy, která ji nemá ráda, běhala po zahradě asi ze strachu, abychom ji doma nezapomněli. Vůbec se v poslední době při bouřce zlepšila, ale venku v ní pobíhala poprvé. 

Naše první zastávka byla ve Žďáru nad Sázavou a návštěva Coffee. Celou cestu pršelo a bouřilo. Při příjezdu do Žďáru se počasí zklidnilo a my jsme zvládli společnou procházku.

Další zastávkou byl autokemp Rožnov v Rožnově pod Radhoštěm. Kemp jsme vybírali podle fotografii a popisu na internetu. Musím říct, že fotograf byl machr. Podle nás se zde zastavil čas. Kemp silně připomíná zašlé časy socializmu. Naštěstí prostory pro karavany jsou až v zadní, oddělené části, v klidném prostředí a mají vlastní sociálky. To bylo velké plus.  Restaurace, kapitola sama pro sebe. Z reklamy na internetu jsme předpokládali, že se zde dobře navečeříme. Opak byl pravdou a tak alespoň ze zmraženého polotovaru jsme si dali bramborové placky. Stůl byl špinavý a požádání o utření bylo ignorováno. Museli jsme si sami dojít do výčepu pro ubrousky a stůl si utřít. Dobrá samoobsluha.
Druhý den jsme vyrazili na prohlídku skanzenu.  Strávili jsme tam téměř celý den. Kromě úchvatné prohlídky starých dřevěných staveb jsme si dali i dobrý oběd a občerstvení. Myslím, že i holky si to užily. Sem tam nějaké to domácí zvířectvo volně se pohybující, koupání v potoce a na závěr i cachtání v Bečvě.  Večeři v restauraci už jsme neriskovali a ogrilovali něco z vlastních zásob a vydali se na obhlídku okolí.

Další naše zastávka byl Nový Jičín a návštěva Calabrie, která nám ukázala, jak se umí krásně proběhnout.

Nakonec Frýdek Mýstek, návštěva Cassie. Bohužel, tam se nám nepodařilo zaparkovat a tak holky zůstaly v autě a návštěva byla kratičká. Cassie, jedinná čžb fenka z vrhu C, je vybarvením hodně podobná Appii a vlastně i Tessy. Bílá hvězdička na hlavě je naše znamení. Cassie nám předvedla výstavní pozování.

Z Frýdku Mýstku zpět do Ždáru nad Sázavou, tentokrát nový kemp u Velkého Dářka. Opět nás to zklamalo. V restauraci jsme dostali bramboráky, zase z mraženého polotovaru. Kemp je oplocená louka Pod hrázi. Jediné velké plus byly nové a čisté sociálky a zázemí. Díky dešťům v posledních dnech, byla louka dost mokrá a místy rozbahněná. My už naštěstí chytli opět pěkné počasí a užili si procházky po okolí.

Na úplný závěr ještě jedna prohlídka  Ždáru s Coffee a její paničkou, která nám poskytla další zajímavý výklad navštívených míst. Cestou došlo i na namočení. Zatímco holky si omočily tlapky. Coffee předvedla, že umí plavat.

Závěr : Vysočina a okolí Rožnova je nádherná krajina. Bylo čím se kochat i během dlouhé cesty bydlíkem. Příště by to chtělo více času a zastávek. Důvod, proč se tímto směrem nevydáváme je D1. Tak snad už někdy bude dodělaná na nabídne cestování na které je člověk zvyklý ze zahraničí.
Stravování po kempech a v jejich blízkosti je opravdu katastrofa, nakonec nesetkali jsme se s tím poprvé. Jakoby se předpokládalo, že existuje jen vepřová, smažák, řízek a mražené polotovary a turista nic jiného nevyžaduje.

Všechny tři fenky jsou drobnější a menšího vzrůstu, tzn. jsou podobné do rodiny Cardamoma. Cassie je podobná své matce jen zbarvením ale kostru těla opět drobnou. Je vlastně ze všech fenek nejmenší.
A tak je vidět, že vyjímka potvrzuje pravidlo. I v CHS Amorevita se narodí drobní a menší jedinci a asi není důvod nekrýt větším psem. Protože i po malých jsou velcí jedinci a naopak. No prostě geny. 

Majitelům našich štěňat moc děkuji. 
Fotoalbum zde

 

 

 

 

Related Images:

Holky na cestách 2017 3.díl

Tentokrát jsme se vydali do malé vesničky na „konci světa“ . Nádherná příroda. Konstatovali jsme, že pokud tam zajede cizí auto, tak jen omylem. Silnice končí přesně u cíle naší cesty.
Matka s babičkou a my jsme se přijeli podívat na hnědou holku Curry. 

více foto na profilu Curry

Related Images:

Holky na cestách 2017 2.díl

Šumava, Lipno
Opět stejné místo a stejný kemp, jako v předchozích letech. Co se týká focení, už jsem ani nefotila psy. Stejné fotky, podobné situace. Nejvíce jsem fotila západ slunce. Ten byl letos přímo fascinující. Každý moment jiné barvy. Opět vše foceno mobilem.

Už druhý rok se nám podařilo najít místo přímo u Lipna a tak jsme se mohli kochat pohledem na jezero přímo od bydlíku.

V době našeho příjezdu byl kemp téměř poloprázdný. Většinu posádek obytných vozu tvořili Němci, Rakušáci a Belgičané. Kupodivu, snad žádný Holanďan. Narazili jsme letos i na dvoje Čechy. Naše sestavení bydlení, jako obvykle. Nezbytná klec pro holky a síť na vymezení teritoria. Jediné co nás trochu překvapilo, že se našli tací, kteří si chtěli postavit karavan před náš výhled, přestože všude byla spousta místa. A tak jsme se museli mnohokrát dohadovat. Jednak to byl vstup na pláž, který může zablokovat jen dutá hlava a pak tam nebylo dostatek místa. Nalepil by se přímo na náš ohradník. Kemp nemá ohraničené prostory a vymezené parcely. Kam to kdo postaví, tam to má. Jde jen o slušné chování a ohleduplnost. Uvidíme, jak to bude příští rok. Už jsme zaslechli, že asi rozparcelování bude nutné, aby se lidi nedohadovali. 
Takový měly holky výhled na jezero.

Co se týká procházek, při tom vedru jsme toho moc nenachodili, ale každý den ráno jsme dělali okruhy, kde jsme zapojili koupání holek. Ty však měly pocit, že Lipno je od toho, aby se vypilo. O plavání nemohla být řeč, i když do vody chodily dobrovolně, ale pouze po břicho.

No a já pouze po kolena 😛 . Koupání ve sladké vodě moc nemusím. Leda v čase nouze, když je vedro takové, že se člověk namočí v čemkoli, ale to nenastalo. Každopádně to byla ta správná odpočinková dovolená. 
Cele fotoalbum zde

 

Related Images:

Holky na cestách 2017 1.díl

Trochu se zpožděním, ale konečně tu je jeden nový příspěvek z cestování červen/červenec Itálie.

Holky cestování milují a není divu. Přece jaký pán, takový je jeho pes. O cestování s holkami už jsem toho napsala dost a tak bych se asi opakovala. Naše destinace byla jako obvykle už šestý rok za sebou : Bibione. Kemp VTI a psí pláž Pluto.
Podrobnosti jak o kempu, tak o psí pláži najdete na tomto odkazu

Zjistila jsem, že i fotky jsou stále podobné rok co rok a tak jsem nevyndala ani jednou zrcadlo a fotila mobilem. Pravda kvalita nic moc, ale obrázková vzpomínka na letošní první delší cestu to je.

Vše plus*minus, to co je uvedené v odkazu, stále platí. A tak se zaměřím spíše na malé změny a pozorování holek.

VTI + stravování u pláže a v kempu
Oproti minulým rokům jsme se více stravovali po restauracích, i když stále tvrdím, že jídlo v Bibione je více evropské, než italské. Nabídka burgrů a hranolek je neomezená. Naštěstí pizza je v každé restauraci, i když někde připomíná tu českou ošizenou. Taková byla restaurace nejblíže pláži. Tak např. objednali jsme si caprese salat. Servírka došla koupit mozzarellu do přilehlého obchodu a na talíři za 7,5 Eur byla rozdělená jedna mozzarella napůl – žádná di bufala, jak jsme v Itálii zvyklí, ale ta stejná, co se dostane u nás v jakémkoli supermarketu a k tomu jedno rajče, pravděpodobně to holandské. O olivový olej jsme si museli říct, bazalku jsme oželeli. Při mé poznámce, že ta caprese byla nějaká zvláštní, mi bylo řečeno „taková je caprese“. No comments, v té restauraci jsme byli naposledy a nikomu bych ji nedoporučila.
Naštěstí o kousek dál byla další pizzerie, kde z nás blbce nedělali. Jen v tom teplém počasí o pár kroků dál. Jako bonus, cestou zmrzlina.
Restaurace v kempu : letos se opravdu vyšvihla. Chodili jsme tam každý den na večeře.Velký výběr a příjemná obsluha. 

La Spiaggia di Pluto
Opět o něco větší. Volná pláž, která je směrem k majáku byla  letos nově označena jako psí volná. A tak pro ty, co nechtějí platit za servis, mohli bez problémů a rizika pokuty být vedle placené pláže. Nutno podotknout, že staff placené pláže měl všechno pod kontrolou a tak, ti z té neplacené , co se snažili vetřít na placenou, byli okamžitě z místa vykázáni, jak od sprch, tak z volných lehátek. Nechápu, jak je možné při tom množství psů a lidí na pláži, že to staff má všechno pod kontrolou. Jako každý rok se ukazuje jejich profesionalita.
Všude u vstupu i na přístupových cestách, cedule kam psi mohou a kam nemohou. My jsme se pokusili dát psům napít ze sprchy na okraji člověčí pláže, místo bylo vedle přístupové cesty na psí pláž. Okamžitě jsme byli slušně upozorněni, že to se nesmí a že riskujeme pokutu. To tam opravdu funguje a lidi to proto respektují. My jsme se omluvili a odešli. Vloni to ještě bylo možné, letos nikoli.
Na pláži je nekuřácká zóna. I to se respektuje a nikdo to neřeší.

Setkání s tlamou cane corso
Nebylo příjemné a skončilo poraněním mého kolene. Naštěstí nic vážného. I tady se ukázala profesionalita personálu. Okamžitě mě ošetřili, koleno zaledovali a zkontrolovali majitelku psa a doklady psa. Omluva, majitelka mi na sebe dala kontakt pro případ, že by se něco vyskytlo dodatečně a evidentně z toho byla víc špatná, než já. 
Pes mě nenapadl úmyslně, byla to spíše nešťastná náhoda. Vystartoval za Appii a já jí chtěla ochránit a strčila jsem tam svoje koleno. Doufala jsem, že se pes zarazí, byl na vodítku. No takový velký kolos dosáhl o něco dál, něž jsem předpokládala.

Holky 
Obě holky mají zavedený režim. Je zajímavé je pozorovat, od počátku balení, kdy už hlídají karavan a v každém nestřeženém okamžiku se snaží vniknout dovnitř. Jasně dávají najevo, že už jedem. Netrpělivě čekají na okamžik kdy nasednou. Jezdíme vždycky pozdě večer a tak se ihned uloží k spánku. Každou zastávku si užijí a cestou jsou opravdu ty nejhodnější holky. 
Paráda je to s nimi i během pobytu. 100% rozeznají kam se jde. Hodně jsme se letos zaměřili na jejich reakce, zvláště Tessy u které je vidět, že nám stárne. Byla trochu unavenější a zpočátku měla problém najít cestu na náš plac. Po venčení  na přilehlé pláži  jsem chodila za ní. Byla jsem zvyklá, že vždy stoprocentně trefila na naše místo, letos jí to trochu trvalo a obcházeli jsme to jinudy. Nakonec se chytla, dokonce i Appia, která se nechávala v minulých letech vést, začala ukazovat tu správnou cestu. 
Také jsme holkám zamíchali trochu kartami, po týdnu jsme se stěhovali na protější místo pod pinie. Tessy ovšem několik dní stále mířila na původní plac.
Nejvíce se u Tessy projevila láska k hospodám. Vždy přesně odhadla ten moment, kdy se jde do hospody a šla po čichu přímo na místo.

Bouřka
Není cestování, abychom nějakou nezažili. Letos jsme to okořenili i bouřkou na pláži. Vypadalo to, že se přežene a tak jsme čekali do poslední chvíle. Nepřehnala se a Tessy, která se mi ještě před lety při každé bouřce klepala, to přežívá, čím dál tím lépe. Došli jsme bez problému na autobus. Myslím, že je to opravdu na nás, neřešit to. Pokud to neřeší člověk, pes má větší jistotu, že se nic neděje. V Bydlíku jsme jich zažili spoustu a i tam je Tessy už celkem v pohodě. Letos si sice při jedné zalezla do sprchového koutu, ale bylo to bez zjevného klepání.  

Počasí
V druhé polovině června, podle našich zkušeností, bývá tak akorát. Dobře nám vychází už po několik let i začátkem července. Tím chci říct, že není vedro na padnutí a tak se lze v pohodě pohybovat bez omezeni i se psy. Na pláži jsou pod slunečníkem a občas jdou do vody. 

Vymezení teritoria 
Protože cestujeme caravanem a trávíme pobyty po kempech, kde je většinou daná hranice odkud kam, volíme ohraničení sítí na králiky. Máme 65 cm vysokou. Je jasné, že pes ji bez problému překoná. Nám ale stačí k tomu, aby holky jasně chápaly odkud kam se mohou pohybovat. Funguje to pokud jsou navolno.

Klec
Stále nezbytný doplněk.  Holky jsou zvyklé v ní odpočívat a na 100% vypnout. Je to jejich bezpečí. A zároveň prostorné místo narozdíl od běžné kenelky

Fotoalbum Itálie 

Related Images:

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.