Když bolí tlapky

Koncem roku 2017 začala Tessy lehce napadat na pravou zadní nožku. Padla vzpomínka na situaci, kdy na IABC Italy, agility, zůstala viset zadníma nohama v kruhu. To byl červen roku 2015. Ačkoli nejevila žádné známky zranění, jezdila jsem s ní do Nymburka na rehabilitaci, která obsahovala z části masáže, stretching a posilování. Tehdy se natolik zlepšila, že jsem mohly vrátit k závodění agility. 

Zadní nožka mě opět trochu vylekala a tak jsem se rozhodla absolvovat další rehabilitace, tentokrát v Praze ve PhysioDog.  Před rehabilitaci jsme absolvovaly rtg vyšetení, výsledky nebyly nijak katastrofální. Jen prostě opotřebování organizmu věkem a sportem. Podle toho byla nastavená rehabilitace.
Nejprve masáže a poté posilování ve vodě.  Začaly jsme rehabilitovat koncem roku 2017 a  voda se přidala až v lednu 2018. Zatím jsme ji zvládly 2x a musím říct, že se Tessy změnila v mladici. Dokonce se začala opět honit s dalšími psy.

Při masážích jsme se dostali k diskuzi o bradavici, kterou Tessy měla na pravé přední. Nebyla nijak extra vidět, díky tomu, že je holka dlouhosrstá. Nicméně vytvořila se začátkem roku 2017. Tehdy na veterině odebrali histologii, pro jistotu. Protože jsem ji nechtěla odstranit operativně a jiné řešení mi nebylo nabídnuto, nechala jsem to být.
Řešit jsem to začala v momentě, kdy jsem pozorovala, že z malé potvůrky vyrůstá cosi většího.

Rozhodla jsem se  znovu dojít na veterinu a pokusit se najít nějaké řešení. Po diskuzích s ostatními pejskaři jsem už byla moudřejší a věděla jsem, že je možný podvaz, nebo dusík.

Naše veterinářka nedoporučila podvaz  a tak přišel na řadu dusík. Trochu mě to zamrzelo, protože, to už jsme mohli udělat dávno a nemusela se bradavice nechat narůst do velikosti hrachu, kdy už se dusík musel použit opakovaně. Ranka je hluboká a už druhý týden se nám zatahuje. Bohužel vypadlo i kus kůže pod. 
Momentálně nesmíme do vody a každý den převazujeme. Je to na špatně vazatelném místě, těsně pod loktem a tak obvaz padá a padá. Zdá se, že ještě tak na 14 dní máme o zábavu postaráno, i když ranka už se pěkně hojí.

V důsledku toho, Tessy téměř ve svých deseti letech dobyla postel. Musí se hlídat, jinak si návlek a obvaz sundá, navíc to líže. Límec nám nepomůže, protože pak přijde na řadu zadní a výsledek je daleko rychlejší, než když s tím bojuje tlamou. Na druhou stranu, je ale vzorný pacient. Punčochu si nechá nasadit a při venčení s ní honí poslední módu :D. I tak na ni stačí houknout a ihned přestane, jenže to by ji musel mít člověk pod dohledem 24 hod. No co dodat? Snažím se, hlavně proto, že to nechci prodlužovat. Už aby to měla holka za sebou a zapojila se do sportu a rehabilitace.

15.2.2018
Tessy už je několikátý den bez obvazu a dnes můžu říct, že rána je zacelená. 
Pokud ji mám pod dohledem, je i bez punčošky. Bohužel, tlapka je stále trochu zarudlá a tak ji věnuje pozornost dostatečným lízáním. Máme na to i povel a světe div se, ihned přestane. Musím říct, že opravdu byla vzorný pacient, na povel si lehla a nechala se ošetřit, teď to funguje stejně, jen prohlídka rány a kůže.

24.2.2018
Po 15.únoru už se tlapka zlepšuje před očima. Rána už je  zacelená. Jediné, co zůstalo je odřená kůže od obvazu. Zarudlá.
Padlo rozhodnutí Tessy opět zapojit do obvyklých činnosti. 
19.2. absolvovala opět rehabilitaci v plném nasazení, to znamená i s chůzí ve vodě. Bylo na ni vidět, že to je celkem dřina a ke konci už hodně zpomalovala. Přece jenom to válení a nicnedělání se na ní podepsalo. Po masáži přišlo i na ošetření odřené kůže lejzrem, který zlepšuje celkové hojení zánětlivých procesů a zejména stimuluje regenerační pochody tkání. Byla jsem překvapená, že viditelné zlepšení se dostavilo už po prvním ošetření. 
Aby toho nebyl málo, vzala jsem Tessy v úterý a ve středu na trénink obedience. Ve čtvrtek pak na nosework. Holka byla šťastná ale utahaná, téměř kožená.

Závěr :
Za téměř 10 let je to naše první zkušenost s ošetřováním a byla jsem překvapená, jak pes dokáže spolupracovat, když motám obvazy, které ho limitují, jak dokáže na povel ukázat tlapku a nechat si ji ošetřit.
Největším překvapením pro mě bylo, že se zavázanou tlapkou se Tessy stěhovala na noc ke mě do postele. Jakmile se sundal obvaz i punčocha, přestěhovala se spát do svého pelechu. Kdo ví, co se v těch psích hlavičkách odehrává, že pokaždé dokáží pozitivně překvapit.

Související článek . Rehabilitace