Rubrika: Akce

Cavallino-Treporti :
článek se zpožděním. Kdybych ho psala průběžně, nebo hned, asi by byl trochu jiný. Teď s odstupem času takto :

V Česku jsou stále vedra a tak jsme naplánovali další Itálii na konec srpna/září. Jakože si prodloužíme léto. To jsme ovšem netušili, že pěkné počasí bude do konce září a možná ještě v říjnu.
Extrémně teplé a suché počasí tohoto léta se střídalo se silnými přívalovými dešti a bouřkami. My jsme jednu z těchto mokrých vln vyfasovali přímo na cestu.
Bydlík jsme připravili ještě za sucha. Vyjižděli jsme za mokra. Chvílemi to byly takové průtrže mračen, bych byla raději v posteli než na silnici.

Pršelo celou cestu až na hranice Itálie, vlastně při tankování ve Villach skoro nepršelo. Radovali jsme se, konečně jedeme za lepším počasím! Ne na dlouho. Pršelo dál a těsně před Cavallinem nás chytla taková průtrž, že auto místy plavalo a stěrače nestíhaly. Zastavit se na té úzké silnici nedalo.
Připravovali jsme se jak budeme stavět naše bydlení za deště na mokrém písku. Ale jak když se mávne čarovným proutkem, déšť přestal při příjezdu do kempu. Stavěli jsme za sucha, jen písek se trochu více bořil pod koly bydlíku, než jsme zvyklí.

Postaveno a jde se k moři. Začíná dovolená. Počasí nám přálo celý pobyt. Sluníčko tak akorát na válení se na pláži. Únosné pro holky. Tessy okamžitě pochopila jaký bude systém a se svým známým čichem pro hospody, přesně dokázala odhadnout čas, i směr. Vůbec mě udivuje, jak některé věci zná, odhaduje, kolikrát ještě dřív, než na ně pomyslím.
Holky se koupaly, chodily na procházky po pobřeží a válely se. To byl takový náš plán. Vyhovovalo to tak nějak nám všem.

Co se týká kempu, už jsem ho několikrát popsala, kdoví kolikátý rok za sebou tu jsme. Po loňské bouři a kalamitě, kdy zmizelo mnoho stromů je to opět upravené, stromy jsou dosázené a hodně se místo provzdušnilo.
Byla to jako obvykle super dovolená.

Fotoalbum na rajčeti

Related Images:

Českou republiku a vlastně celou Evropu postihla vlna veder. Od června jsem neměla na sobě ponožky ani dlouhé kalhoty. Jedinou obuví jsou žabky a na jízdu autem takové ty polo-děravé Keeny.
Prvních pár dní to vedro nevnímáme, později raději venčím v 6 ráno a během dne nevycházíme.
Rtuť teploměru šplhá a šplhá. Běžná denní teplota je nad 30ºC. Na některých místech se dostává až na 36ºC, alespoň podle informací v TV. 
V takovémto počasí je lepší zmizet z města, i když v našem případě z vesnice na okraji města. 
Vyrážíme směr Šumava. Podle informací je většina autokempů v ČR přeplněná, takže vládne trochu obava, zda seženeme místo, ale touha vypadnout někam k vodě a mezi stromy je silnější, než jakákoli obava.
Jakmile začneme stěhovat věci do bydlíku, holky jsou v pohotovosti. Hurá, jede se pryč, tady je to v tom vedru nuda.
Vyrážíme v sobotu ráno, cestou chytneme pár kolon. Sem tam nějaká rána z nepozornosti a zdržení minimální.
Snažíme se moc nezdržovat a tak s holkama stavíme pouze v Budějicích na nutné venčení. Šumava není konec světa, a tak zbytek cesty rovnou tam.
Dorážíme před polednem. Volili jsme stejný kemp jako v minulých letech. Check in netrvá dlouho, všechna data už mají v PC, do kempu nás pouští, abychom si místo našli sami.
Plno je dost, dá se říct, že volných je pouze pár místeček.

Dlouho neváháme a parkujeme v první řadě, tedy řada je první, ale před sebou už máme obytné vozy, které to postavili přímo na břeh Lipna. Stavíme tak, abychom mezerou mezi nimi viděli na jezero. Celkem spokojenost s místem.

Celý pobyt je opravdu vedro a to takové, že i já vlezu do Lipna a dokonce i holky. Ani jeden den to na žádné dlouhé procházky není. Občas nás potěšil vytrvalý deštík, který trval max 30 minut. Zkrátka dovolená u vody, jak má být. Ráno rosa, a tak je tráva stále zelená. Je tu celkem příjemně a určitě líp, než ve městě.
Holky jsou spokojené, chodíme několikrát za den na krátkou procházku, která vždy končí koupáním. A musím podotknout, že dobrovolným.

O kempu není co psát, je to každý rok stejné. Kačeny, labuťě, rybáři. Krátké procházky a lenošení. Pravidelně na závěr dne divadlo. V hlavní roli zapadající slunce.

Po dvou dnech se nám vyklidil prostor a karavany před námi odjely. Po zbytek pobytu tedy zapadající slunce máme z první řady. 
Když se nad tím tak zamyslím fotek hodně podobných mám za ty roky tisíce a přesto není sil tu nádheru nefotit. tentokrát opět vše mobilem. IPhone8plus. Myslím, že dobré. Hlavně pohodlné, vždy po ruce. Uvidíme jestli se ještě vrátím k Niconu.
Fotoalbum na rajčeti

Related Images:

Letošní cestování bude probíhat v podobné duchu, jako předcházející roky. Tzn Itálie na začátku sezóny a Itálie na konci sezóny. Zbytek podle nálady a počasí.
Každoročně kempy v Itálii rezervujeme. Nevím proč jsem se do rezervace pustila už v únoru. Jen vím, že to bylo dobré rozhodnutí. Kempy už skoro plné. Na červen byla volná akorát naše parcela, jako vloni. Ještě pak dvě místa, téměř bez stínu. 
Ještě větší překvapení bylo při komunikaci s campem, kam jezdíme na konci sezony. Termín, který jsme jsme chtěli, byl naprosto plný a tak jedeme o týden později, to byla volná pouze jedna parcela. Takový nápor do námi zvolených kempů jsme ještě nezažili. Většinou jsem dělala rezervace v dubnu/květnu a ještě jsme si mohli vybrat místo. 

Bydlík přípraven vyrážíme :
Je druhá polovina června, bydlík má vyměněné pneumatiky a ještě nějaké maličkosti byly doladěny v servisu. Tentokrát vyrážíme brzo odpoledne, místo na noc. Hodláme se tak trochu courat.
Holky zaujaly ihned svá místa. Cestování milují a celou dobu netrpělivě čekají, kdy dostanou povel k nástupu. Snažíme se je udržet do poslední chvíle, aby nebylo naše obydlí na kolečkách plné chlupů ještě před odjezdem.
A jedeme, cestou jsme si zdřímli v Rakousku a neodolali udělat zase spoustu fotek „on the road“. Hory jsou snové a s východem slunce bývají nejhezčí.

V kempu jsme něco pře jedenáctou hodinou ranní. Chvíli před nám dorazili naši sousedi. Maďaři. Když jsem je upozornila, že jsou částečně s karavanem na naší parcele, odpověděli, že nemohou nic dělat, protože jsou dlouzí. No mohli by si to postavit tak, jako ostatní a vešli by se, ale bohužel nebyla z jejich strany vůle komunikovat. Ve finále se ukázalo, že jsou to pěkní burani, bordel kolem sebe. Na parcele jich bylo k nespočítání a byli dostatečně hluční, zřejmě, aby o nich všichni dostatečně věděli. Trochu mě zaráželo, že běžně je dán počet osob, které mohou na jedné parcele v kempu být. Tady to nějak neplatilo. Villaggio Turistico Internazionale, Bibione byla naše oblíbená destinace po šest let. Tentokrát jsme se rozhodli, že to bylo naposled. Kemp byl přeplněný, sprchy neustále plné. Kupodivu letos dost Čechů, to jsme zažili poprvé, poláci, maďaři, rusové. To, že vedou němci je klasika, na to jsme ale zvyklí, ti ovšem bývají slušní. Na úvod trochu negativ, co se týká kempu tento rok, nicméně je to jen konstatování a náš pobyt nám to překazit nemohlo. Jak jsem zmínila jezdíme do tohoto kempu již řadu let, tak máme vychytané postavení našeho bydlení. 

Postaveno je raz/dva a holky mohou obhlídnout svoje ohraničené území. Jsou zvyklé, že to co je za ohradníkem, je pro ně tabu. I když pod dozorem být musí, pokud jsou na volno.
A jede se na pláž. Místním busem za koupené lístky, permanentka je vždy na jeden týden. Kemp je vzdálený cca 3 km od psí pláže vzdušnou čarou. Autobusem je to cca 10 minut. Pešky po pobřeží se to bohužel jít nedá, díky plážím na které mají psi vstup zakázán.
Náš cíl je La Spiaggia di Pluto. Perfektní servis pro psy a jejich páníčky. Bukujeme ji každým rokem a jsme čím dál tím spokojenější. Jak se ale ukazuje postupem času pláž objevuje stále více lidi a tak se stalo, že naše rezervace byla udělaná až od následujícího dne. Pláž byla kompletně plná. To se nám ještě nestalo. Pláž má více jak 200 slunečníků u každého mohou být max 4 osoby a 2 psi. Kromě toho je tam ještě dost privátních míst, asi tak ca 20 prostor ohraničených dřevěným plůtkem. Představte si to množství lidí a psů na jednom místě. 
Takže náš první den jsme se museli spokojit s volnou pláží, která navazuje přímo na pláž Pluto.  Tam se pěkné místečko našlo, jen my už jsme tak zhýčkaní, že bez lehátka nevydržíme dlouho. Ale na úvod to bylo fajn. Horko, slunečno, alespoň jsme se první den nepřipálili. A holky si užívaly.

Následující den a pak po celou dobu pobytu jsme si již užívali pláže Pluto a lehátek. Zároveň servisu pro psy. Tj. hlavně dostatek vody na pití i sprchování, protože holky moc milovnice vody nejsou a tak přemlouvat je, aby si šly zaplavat je celkem nadlidská práce. 

Občas, ale překvapí a do vody jdou dobrovolně. Neplavou. Namočit se po bříško a šup ven. Sprcha je pak na ochlazení jistota.

Bibione není moc Itálie. Hlavně tím, že je vše uzpůsobeno pro turisty. V obchodech a restauracích na Vás mluví německy. Jídlo je též přizpůsobené turistům a tak na jídelním lístku najdete často burger, hranolky, steak, sem tam ryba. Jistí to ale těstoviny, saláty a pizza. Nebýt psů a té úžasné psí pláže určitě bychom sem nejeli. Ale takto za daných okolností a možností velká spokojenost. Dva týdny tu vydržíme vždy s přehledem. Jen jak jsem psala, chce to změnu. Pro příští rok se pokusíme najít místo Bibione jinou vhodnou destinaci pro nás a naše psí holky.
Na závěr ještě fotka našich maďarských sousedů. Ještěže jsme v kempu jen ráno a večer. Celý den bych se na to dívat nevydržela. 

Počasí nám celou dobu pobytu přálo. Nebylo ani nesnesitelné vedro, ani deštivé dny. Zkrátka tak akorát. 
Fotoalbum na Rajčeti 

PS 
Letos Nicon zůstal ve futrálu a vše foceno mobilem. Starý Galaxy A5 celkem dobrý.

Related Images:

U moře je  nádherně pořád, ať je zima nebo léto. Mě vždycky fascinovaly barvy, které se měnily každým okamžikem. Ať už barva moře nebo oblohy. Byla bych schopná to fotit každou minutu, jen ty moje fotky to tak nedokážou zobrazit, nebo já dobře vyfotit?
Se psy je  naše cestování  omezené, ale i tak na načerpání sil vždycky stačí. 
A protože se to tak nějak každoročně opakuje, je to stále poněkud stejné. U fotografie jsou pořád dokola o psech.
Počasí v letošním roce bylo, řekněme, divné. A tak naše poslední cesta  před přípravou na zimu, vypadala trochu jinak, než jsme si původně naplánovali. 
Chtěli jsme obohatil pobyt u moře o pobyt v Rakousku. Konkrétně jsme měli v plánu  Nockalmstrasse a kemp u jezera Millstätter See. Předpověď počasí ale byla taková, že jsme od původního plánu upustili. A jak jsme konstatovali dodatečně, udělali jsme dobře, protože takto to vypadalo kolem Salzburku a v Korutanech. Vlastně pršet začalo už v Budějicích a stejný charakter počasí nás provázel až k jihu Rakouska.

Bylo chladno a na vrcholcích hor byl vidět sníh. Počasí se vylepšilo až na hranicích mezi Rakouskem a Itálii.

Cesta do Cavallina je vlastně stejná, jako do Bibione, jen ve finále se jede směr Benátky, tj opačným směrem. Pro nás to byl čas zapnout Google mapy, neb těsně před kempem se každoročně ztrácíme. Jenže další pokus o připojení k internetu nefungoval, přestože celé léto platím za navýšení dat O2 nehoráznou částku a do nedávna to fungovalo. No a tak jsme se ztratili. Druhý mobil, který má Windows, má navigaci na baterky.
(Pozn. O2 mi rooming zablokoval, bez varování a důvodu k blokaci. Naštěstí po telefonátu mi ho uvolnili a data fungovala pak už bez problémů).

Po příjezdu do kempu jsme byli překvapeni množstvím stromů, které najednou nebyly. Ptali jsme se obsluhy, která nás doprovodila na naše místo, zda je pokáceli. Bylo nám řečeno, že 10.8.2017 si s oblastí zahrálo tornádo a v kempu museli pokácet více jak 2500 stromů. Některá místa, zvláště pineta u cesty k moři a oplocený kus pozemku, jako venčící prostor pro psy na volno, byly naprosté holé. Ani jeden strom.

Více foto zde 
Nedalo mi to a při psaní tohoto příspěvku jsem hledala videa na internetu. Muselo to být opravdu strašné a jsem ráda, že jsme u toho nebyli, teda hlavně naši psi. Toto video je přímo z dog kempu. Zpočátku jak to vypadalo na pláži a pak následky v kempu. 
Je vidět, že personálu na klientech hodně záleží. Úklid, tedy alespoň v rámci možností, aby návštěvníci kempu neměli žádná omezení. I v době naší návštěvy stále probíhal úklid a těžká technika se s lehkostí pohybovala mezi karavany.

A teď konečně k naší dovolené. Jako předešlá období máme místo v části MAX. Což je opravdu parcela max. Nikdy ji ani nevyužijeme celou, ale výhoda je, že ostatní psi nejsou moc blízko. Je to psí kemp a tak jsou u každého obytného auta či karavanu. Osazenstvo, jako každý rok, 90% Němci a Rakušani, sem tam Dán, Holanďan a Ital. Kromě nás tam byli ještě dvoje Češi,  v části Fido.
Naše bydlení už máme zmáknuté. Po těch letech cestování máme sice pocit, že vozíme čím dál tím víc věcí, ale využijeme vše. Sestavu jsme zvolili opět jinak, díky umístění parcely a holkám jsme do ohrádky pořídili koberec, což se ukázalo jako dobré rozhodnutí. Jednak nenosily tolik písku do bydlíku a pak po dešti měly ve svém bejváku sucho.

Ohledně  klece už jsem mnohokrát odpovídala na dotazy. Je to prostor klidu. Klec, lépe řečeno ohrádka, je prostorná. Holky v ní tráví čas, když chtějí naprosto vypnout a také, když je nemůžeme z nějakého důvodu hlídat. Appia je v ní častěji a dožaduje se vstupu, i když jsou holky pod dozorem v prostoru naší parcely a nikdo je nenutí jít do ohrádky. Je vidět, že to zvykání od malička v ní zanechalo kladný vztah ke kleci a ohrádce.
Když jsem psala, že některé věci vozíme zbytečně, je to tím, že platí zákon zvednutého zadku. Holky jsou buď na lehátku nebo dokonce na židli.

I ony mají dovolenou a tak je většinou necháváme. Stejně většinu část času trávíme u moře nebo po kempu u bazénu, který je spíše dekorací, protože my jsme v baru a holky, jako správné hospodské typy leží a pozorují cvrkot, protože ony do bazénu nepůjdou. Oproti loňsku je bazénové území rozšířeno o jeden bazén. K dispozici je jeden psí, jeden pro dospělé a jeden pro děti.

Počasí nám celkem vyšlo. Pomalu končí letní sezona a u moře bylo nádherně. Nejkrásnější byly ranní a večerní procházky na poloprázdné pláži, kdy si to holky opravdu užívaly.

Párkrát dokonce vlezly dobrovolně do vody, což vždycky hodnotíme kladně. Nevím proč, ale neplavou a vodu nemusí. Jen tak si zchladit tlapky a bříško a rychle ven. Občas je doneseme trochu dál, aby si zkusily plavání, ale nadšené z toho nejsou.
Na pláži milují hlavně válení a sem tam procházku po pobřeží.

Byl to krásný relax na konci prázdnin a pravděpodobně poslední pěkné počasí v této lokalitě. Koukali jsme na předpověď a v neděli raději, i když za deště balili. Nakládali jsme vše mokré, ale ani následující dny nebyla dobrá předpověď a tak odjíždíme. 
A každý rok si říkám, jak je to fajn, že holky cestování milují, dokáží odhadnout, co se bude dít a přizpůsobí se čemukoli a s radostí. Dokonce už dokáží odhadnout naše činnosti a kam se jde. Nejvíc nás ale fascinuje, jak Tessy dokáže najít nejkratší cestu do baru, hospody, či jiného občerstvovacího zařízení. 
Cesta zpět do ČR, byla podobná jako cesta tam. Mlha a déšť. Pokračování dovolené pak bylo doma. Vše jsme museli vyndat, rozložit a sušit. Vypadalo to však jaké, že dovolenkujeme na zahradě.

Related Images: