Horákův laboratorní pes -
vznik plemene
Horákův laboratorní pes byl vyšlechtěn v 50.letech
20.století pro potřeby Fyziologického ústavu Československé
akademie věd v Praze. Úkolu se zhostil zaměstnanec ústavu , známý
kynolog pan František Horák z Klánovic, který vytvořil také
českého teriéra. Tehdy byli k pokusům používány psi nejrůznějších
plemen a kříženci, kteří byli odchyceni jako toulaví a o něž se
majitelé nepřihlásili, anebo psi, kterých se majitelé chtěli
zbavit. Byli to často psi nevhodných povahových vlastností,
geneticky naprosto nesourodí, s rozdílnými nároky na péči. Záměrem
šlechtitele bylo tedy vytvořit jednotný ráz psa s důrazem na
klidnou, mírnou povahu, vysokou plodnost, nenáročného na péči, s
vhodnou tělesnou stavbou, velikostí a osrstěním.
Šlechtění začalo v roce 1954, kdy F. Horák spařil dva
ústavní psy (křížence) - vlkošesou fenu Rigu vážící kolem 25 kg a
tříbarevně strakatého, zhruba 10kg psa Míšu.
4.dubna 1954 porodila Riga 9 štěňat, s nichž dvě - pes a
fena - byli tříbarevní strakáči s tečkovanými bílými plochami.
Dostali jméno Míša 1 a Dáša 6. Spojením sourozenců Míši 1 a
Dáši 6 byl v roce 1955 získán vrh 9 tříbarevných tečkovaných
štěňat. V počátcích šlechtění byl za účelem zlepšení konstituce
plemene použit i německý krátkosrstý ohař Alan, který kryl Dášu 6
a vnesl do chovu vlohy pro hnědé zbarvení srsti. Ve svých předcích
ho mají prakticky všichni současní strakáči.
V roce 1960 bylo plemeno pod názvem Horákův laboratorní pes
zaregistrováno pod názvem Horákův laboratorní pes v plemenné
knize Československého svazu chovatelů drobného zvířectva a
současně byl schválen jeho standard. Veřejnost tyto psi téměř
neznala, ústavní brány opouštěli jen výjimečně.
V roce 1979 požádal pan Horák o převzetí plemene do řádné
evidence Českého svazu chovatelů, aby chov mohl pokračovat mimo
ČSAV.
80. léta 20. století - předání do rukou běžných chovatelů
se z původního počtu asi 40 ústavem uvolněných zvířat, dočkala jen
hrstka psů. Pod novým názvem "český strakatý pes (ČSP) si je
rozebralo pár nadšenců.
10.9.1981 - první vrh na svobodě v chovatelské stanici
Dobrušská hacienda. ČSP se zařadil mezi další v té době tvořená a
regenerovaná česká národní plemena psů.
Po několika letech však nastal útlum, díky němuž se český strakatý
pes ocitl na pokraji vymření.
90. léta 20. století - Naživu nezbývalo ani 10 "papírových
psů", jejichž majitelé se zpočátku ani neznali...Každopádně lidé
kolem strakáčů navázali spolupráci a společnými silami, dostali
plemeno z nejhoršího.
Standard původních Horákových laboratorních psů uznával
pouze krátké osrstění a černožlutobílé zbarvení. Hnědé zbarvení je
dědictví po německém krátkosrstém ohaři. Jak se dochovu dostaly
vlohy pro dlouhosrsté osrstění, není zdokumentováno. Dlouhá srst a
hnědá barva vstoupily na scénu až v 80. letech 20. století, a to
doslova ruku v ruce . (první záznam z vrhu 1987 chovatelské
stanice " Z Nadějného chovu"
V roce 1993 zastřešil příznivce strakáčů Klub chovatelů
málopočetných plemen psů.
Počínaje rokem 1994 se majitelé prvních psů a fen z nových
odchovů začali účastnit výstav a posuzovatelé začali opět brát na
vědomí účast několika málo zvířat.
8.dubna 1995 se v Klánovicích uskutečnilo první setkání
majitelů a příznivců ČSP, kterého se zúčastnil tvůrce plemene pan
František Horák. Se svými majiteli sem dorazilo 18 psů.
Závěr : Český strakatý pes je odchováno pouze v České
republice. Každé pěkné zvíře by proto mělo dostat příležitost
zanechat své potomky.
Použitý materiál : Český strakatý pes,
Jana Krupičková - vydal Klub chovatelů málopočetných plemen psů v
roce 2004 u příležitosti 50. výročí vzniku plemene Český strakatý
pes.