ČSP Vznik plemene

Horákův laboratorní pes aneb Český strakatý pes

Horákův laboratorní pes byl vyšlechtěn v 50.letech 20.století pro potřeby Fyziologického ústavu Československé akademie věd v Praze. Úkolu se zhostil zaměstnanec ústavu , známý kynolog pan František Horák z Klánovic, který vytvořil také českého teriéra. Tehdy byli k pokusům používány psi nejrůznějších  plemen a kříženci, kteří byli odchyceni jako toulaví a o něž se majitelé nepřihlásili, anebo psi, kterých se majitelé chtěli zbavit. Byli to často psi nevhodných povahových vlastností, geneticky naprosto nesourodí, s rozdílnými nároky na péči. Záměrem šlechtitele bylo tedy vytvořit jednotný ráz psa s důrazem na klidnou, mírnou povahu, vysokou plodnost, nenáročného na péči, s vhodnou tělesnou stavbou, velikostí a osrstěním.
Šlechtění začalo v roce 1954, kdy F. Horák spařil dva ústavní psy (křížence) – vlkošesou fenu Rigu vážící kolem 25 kg a tříbarevně strakatého, zhruba 10kg psa Míšu.
4.dubna 1954 porodila Riga 9 štěňat, s nichž dvě – pes a fena – byli tříbarevní strakáči s tečkovanými bílými plochami. Dostali jméno Míša 1 a Dáša 6. Spojením  sourozenců Míši 1 a Dáši 6 byl v roce 1955 získán vrh 9 tříbarevných tečkovaných štěňat. V počátcích šlechtění byl za účelem zlepšení konstituce plemene použit i německý krátkosrstý ohař Alan, který kryl Dášu 6 a vnesl do chovu vlohy pro hnědé zbarvení srsti. Ve svých předcích ho mají prakticky všichni současní strakáči.
V roce 1960 bylo plemeno pod názvem Horákův laboratorní pes zaregistrováno pod názvem Horákův laboratorní pes  v plemenné knize Československého svazu chovatelů drobného zvířectva a současně byl schválen jeho standard. Veřejnost tyto psi téměř neznala, ústavní brány opouštěli jen výjimečně.
V roce 1979 požádal pan Horák o převzetí plemene do řádné evidence Českého svazu chovatelů, aby chov mohl pokračovat mimo ČSAV.
80. léta 20. století – předání do rukou běžných chovatelů se z původního počtu asi 40 ústavem uvolněných zvířat, dočkala jen hrstka psů. Pod novým názvem „český strakatý pes (ČSP) si je rozebralo pár nadšenců.
10.9.1981 – první vrh na svobodě v chovatelské stanici Dobrušská hacienda. ČSP se zařadil mezi další v té době tvořená a regenerovaná česká národní plemena psů.
Po několika letech však nastal útlum, díky němuž se český strakatý pes ocitl na pokraji vymření.
90. léta 20. století – Naživu nezbývalo ani 10 „papírových psů“, jejichž majitelé se zpočátku ani neznali…Každopádně lidé kolem strakáčů navázali spolupráci a společnými silami, dostali plemeno z nejhoršího.
Standard původních Horákových laboratorních psů uznával pouze krátké osrstění a černožlutobílé zbarvení. Hnědé zbarvení je dědictví po německém krátkosrstém ohaři. Jak se dochovu dostaly vlohy pro dlouhosrsté osrstění, není zdokumentováno. Dlouhá srst a hnědá barva vstoupily na scénu až v 80. letech 20. století, a to doslova ruku v ruce . (první záznam z vrhu 1987 chovatelské stanice “ Z Nadějného chovu“
V roce 1993 zastřešil příznivce strakáčů Klub chovatelů málopočetných plemen psů.
Počínaje rokem 1994 se majitelé prvních psů a fen z nových odchovů začali účastnit výstav a posuzovatelé začali opět brát na vědomí účast několika málo zvířat.
8.dubna 1995 se v Klánovicích uskutečnilo první setkání majitelů a příznivců ČSP, kterého se zúčastnil tvůrce plemene pan František Horák. Se svými majiteli sem dorazilo 18 psů.
Závěr : Český strakatý pes je odchován pouze v České republice. Každé pěkné zvíře by proto mělo dostat příležitost zanechat své potomky.

Použitý materiál : Český strakatý pes, Jana Krupičková – vydal Klub chovatelů málopočetných plemen psů v roce 2004 u příležitosti 50. výročí vzniku plemene Český strakatý pes.