Hrobové ticho. Odchod posledního štěněte přinutil holky zalehnout na pelechy a prospat se. Nebo možná začít dospávat to, co se jim dva měsíce ukrajovalo z jejich vlastního klidu. Appia, se zapelechovala odevzdaně. Vzala jsme jí všechny děti. Kupodivu už nehledala, nečuchala, jen si vlezla na pelech a odpočívala. Zato na mě to najednou padlo jako deka 😀 Vypiplaný a vymazlený miminka jsou fuč. Ten nezvyklý klid !
Abychom na to tak nějak rychle zapomněli, začala jsem dočasnou psí boudu proměňovat zase na obytný dům. Chtěla jsem, aby holky, měly co nejdříve zase svůj komfort, pelechy a misky na svém místě. Zrovna tak, jako bednu s hračkami. Na fotce je první večeře, kdy si holky nemusely hlídat misky 🙂 . Překážková dráha je pryč a dokonce jsme s holkami zvládly, po dlouhé době, společnou procházku. No a já pochopila, že dva měsíce, kdy necháte psy žít svým vlastním životem, přinesou zase hodně práce dostat je do „latě“. Obě byly jak dvě neřízené střely.
Večer jsem zjistila, že po tom pokusu do vrácení se do normálu mě snad bolí každý sval a každičká kostička v těle. Možná mě to postihlo už dřív, ale jsou momenty, kdy člověk na nic nemyslí, jen na ty nádherný prcky a snaží se je připravit do života a na odchod k novým páníčkům. Zároveň mi došlo něco hodně pozitivního : bude to první noc, co se vyspím. Omyl 2.33 jsme se vzbudili všichni. Holky šly ven, byly tak dva měsíce zvyklé. Appie ovšem ještě vyžadovala pár granulí, dostávala je se štěňaty. No to ale už měla smolíka, byla by holka tlustá a tak po vyvenčení zase zalehla. Totéž se opakovalo i další noc ze soboty na neděli. Já jsem si uvědomila, že stačí pořádně se vyspat a svět je zase veselejší. Nevstávám každé 2-3 hodiny, jen kolem té třetí ráno, ale to máme nějak zafixované celé roky se psy.
Říká se, že třetí den bývá krizový a při týdenních trénincích to bývá den volna. Něco na tom bude. Netušila jsem, že je možné ve tři odpoledne zalehnout a probudit se druhý den v 7 ráno. Tedy ještě s přestávkou. Holky si mě přišly vzbudit, aby dostaly večeři.
Začíná nový týden a nám už zase běžný život a první tréninky.
Cesty domů :
Děkuji za info a fotky. Zvládla to všechna štěňata bez problémů a to je pro chovatele vždycky dobrá zpráva.
Krmení : podle info od Vás doporučená dávka nestačí. Natavte si množství podle psa, jen radím nepřekrmovat a hlavně nenechávat misku k dispozici po celý den. Je jasné, že najednou mají štěnda víc pohybu a tak možná váha stagnuje a je třeba najít tu rovnováhu příjem/výdej.
Pro zasmání :
Curry / Caesar … Po odchodu Curry se z něj stal mazel první třídy. Už nemusel nic té nádherné silné holce dokazovat.
Cookinuv strom : po odchodu Cookie zůstal opuštěný, nikdo už neměl chuť ho okusovat.
Největší zlomy ve štěněcí partě : První – byl odchod Curry, fenky, která překonala snad každou překážku. Druhý – odchod Cookina, ten čiperka se zase dostal všude. Třetí – odchod Cassie, Caesar zůstal sám a velkou část noci prokňučel, zato den, než si ho převzali páníčkové byl pro mě úžasný.
Závěr :
Všechno má svůj konec.
Vrh C je u nových majitelů a já doufám, že jsem vybrala ty nejlepší :). Přeji všem hodně pohody a radosti se strakatým. Jen, prosím, nezapomeňte, že je to pes a pes potřebuje stálou výchovu. A k tomu ještě strakáč a ten potřebuje hodně pohybu, hodně aktivit a hlavně žádnou nudu. Na druhé straně je to společenské plemeno a vyžaduje Vaši přítomnost a Vaši lásku. Na to, že mu občas někam zmizíte ho musíte nejdříve dostatečně připravit. No !! jak se říká : „Jaké si to uděláš, takové to máš“
Za jakoukoli zprávu a fotky budu vděčná. Z mé strany stále bude fungovat chovatelský servis. Pokud něco potřebujete pište, volejte.
Hodně radosti !!!