Itálie záři 2017 – 5.díl

U moře je  nádherně pořád, ať je zima nebo léto. Mě vždycky fascinovaly barvy, které se měnily každým okamžikem. Ať už barva moře nebo oblohy. Byla bych schopná to fotit každou minutu, jen ty moje fotky to tak nedokážou zobrazit, nebo já dobře vyfotit?
Se psy je  naše cestování  omezené, ale i tak na načerpání sil vždycky stačí. 
A protože se to tak nějak každoročně opakuje, je to stále poněkud stejné. U fotografie jsou pořád dokola o psech.
Počasí v letošním roce bylo, řekněme, divné. A tak naše poslední cesta  před přípravou na zimu, vypadala trochu jinak, než jsme si původně naplánovali. 
Chtěli jsme obohatil pobyt u moře o pobyt v Rakousku. Konkrétně jsme měli v plánu  Nockalmstrasse a kemp u jezera Millstätter See. Předpověď počasí ale byla taková, že jsme od původního plánu upustili. A jak jsme konstatovali dodatečně, udělali jsme dobře, protože takto to vypadalo kolem Salzburku a v Korutanech. Vlastně pršet začalo už v Budějicích a stejný charakter počasí nás provázel až k jihu Rakouska.

Bylo chladno a na vrcholcích hor byl vidět sníh. Počasí se vylepšilo až na hranicích mezi Rakouskem a Itálii.

Cesta do Cavallina je vlastně stejná, jako do Bibione, jen ve finále se jede směr Benátky, tj opačným směrem. Pro nás to byl čas zapnout Google mapy, neb těsně před kempem se každoročně ztrácíme. Jenže další pokus o připojení k internetu nefungoval, přestože celé léto platím za navýšení dat O2 nehoráznou částku a do nedávna to fungovalo. No a tak jsme se ztratili. Druhý mobil, který má Windows, má navigaci na baterky.
(Pozn. O2 mi rooming zablokoval, bez varování a důvodu k blokaci. Naštěstí po telefonátu mi ho uvolnili a data fungovala pak už bez problémů).

Po příjezdu do kempu jsme byli překvapeni množstvím stromů, které najednou nebyly. Ptali jsme se obsluhy, která nás doprovodila na naše místo, zda je pokáceli. Bylo nám řečeno, že 10.8.2017 si s oblastí zahrálo tornádo a v kempu museli pokácet více jak 2500 stromů. Některá místa, zvláště pineta u cesty k moři a oplocený kus pozemku, jako venčící prostor pro psy na volno, byly naprosté holé. Ani jeden strom.

Více foto zde 
Nedalo mi to a při psaní tohoto příspěvku jsem hledala videa na internetu. Muselo to být opravdu strašné a jsem ráda, že jsme u toho nebyli, teda hlavně naši psi. Toto video je přímo z dog kempu. Zpočátku jak to vypadalo na pláži a pak následky v kempu. 
Je vidět, že personálu na klientech hodně záleží. Úklid, tedy alespoň v rámci možností, aby návštěvníci kempu neměli žádná omezení. I v době naší návštěvy stále probíhal úklid a těžká technika se s lehkostí pohybovala mezi karavany.

A teď konečně k naší dovolené. Jako předešlá období máme místo v části MAX. Což je opravdu parcela max. Nikdy ji ani nevyužijeme celou, ale výhoda je, že ostatní psi nejsou moc blízko. Je to psí kemp a tak jsou u každého obytného auta či karavanu. Osazenstvo, jako každý rok, 90% Němci a Rakušani, sem tam Dán, Holanďan a Ital. Kromě nás tam byli ještě dvoje Češi,  v části Fido.
Naše bydlení už máme zmáknuté. Po těch letech cestování máme sice pocit, že vozíme čím dál tím víc věcí, ale využijeme vše. Sestavu jsme zvolili opět jinak, díky umístění parcely a holkám jsme do ohrádky pořídili koberec, což se ukázalo jako dobré rozhodnutí. Jednak nenosily tolik písku do bydlíku a pak po dešti měly ve svém bejváku sucho.

Ohledně  klece už jsem mnohokrát odpovídala na dotazy. Je to prostor klidu. Klec, lépe řečeno ohrádka, je prostorná. Holky v ní tráví čas, když chtějí naprosto vypnout a také, když je nemůžeme z nějakého důvodu hlídat. Appia je v ní častěji a dožaduje se vstupu, i když jsou holky pod dozorem v prostoru naší parcely a nikdo je nenutí jít do ohrádky. Je vidět, že to zvykání od malička v ní zanechalo kladný vztah ke kleci a ohrádce.
Když jsem psala, že některé věci vozíme zbytečně, je to tím, že platí zákon zvednutého zadku. Holky jsou buď na lehátku nebo dokonce na židli.

I ony mají dovolenou a tak je většinou necháváme. Stejně většinu část času trávíme u moře nebo po kempu u bazénu, který je spíše dekorací, protože my jsme v baru a holky, jako správné hospodské typy leží a pozorují cvrkot, protože ony do bazénu nepůjdou. Oproti loňsku je bazénové území rozšířeno o jeden bazén. K dispozici je jeden psí, jeden pro dospělé a jeden pro děti.

Počasí nám celkem vyšlo. Pomalu končí letní sezona a u moře bylo nádherně. Nejkrásnější byly ranní a večerní procházky na poloprázdné pláži, kdy si to holky opravdu užívaly.

Párkrát dokonce vlezly dobrovolně do vody, což vždycky hodnotíme kladně. Nevím proč, ale neplavou a vodu nemusí. Jen tak si zchladit tlapky a bříško a rychle ven. Občas je doneseme trochu dál, aby si zkusily plavání, ale nadšené z toho nejsou.
Na pláži milují hlavně válení a sem tam procházku po pobřeží.

Byl to krásný relax na konci prázdnin a pravděpodobně poslední pěkné počasí v této lokalitě. Koukali jsme na předpověď a v neděli raději, i když za deště balili. Nakládali jsme vše mokré, ale ani následující dny nebyla dobrá předpověď a tak odjíždíme. 
A každý rok si říkám, jak je to fajn, že holky cestování milují, dokáží odhadnout, co se bude dít a přizpůsobí se čemukoli a s radostí. Dokonce už dokáží odhadnout naše činnosti a kam se jde. Nejvíc nás ale fascinuje, jak Tessy dokáže najít nejkratší cestu do baru, hospody, či jiného občerstvovacího zařízení. 
Cesta zpět do ČR, byla podobná jako cesta tam. Mlha a déšť. Pokračování dovolené pak bylo doma. Vše jsme museli vyndat, rozložit a sušit. Vypadalo to však jaké, že dovolenkujeme na zahradě.

Nosework Jenštejn

NW je náš nejmladší sport, který jsme zkusily s Tessy. Důvod byl, nikoli hledat nové aktivity, ale najít něco, co bude nenáročné na stáří a zároveň náhradou za agility. 
Po prvních lekcích jsem tomu nedávala mnoho šance. Důvod byl, že Tessy je hodně rychlá a nedočkavá, tím pádem nám nejde doladit dobře značení a hůř se čte. Pokud její značení nepochopím, do předmětu má tendenci hrabat.
Přesto jsem přijala výzvu a zkusila naše první zkoušky v kategorii NW-D. Konkrétně NW- DZ. Což je první zkouška v rozlišování.

Prověřuje se řada 10 květináčků, zavazadel a rukou. Hledaný předmět skořice.
Výsledek mě ohromil, Tessy pracovala perfektně a označila pro mě celkem čitelně, takže jsme zkoušku zvládly ve velmi dobrém čase.
Hlavně nakoplo mě to a půjdeme dál.

Strakatá štěňata 2017

Strakatá štěňata je název akce, kterou každoročně pořádá Spolek českého strakatého psa. Je to setkání majitelů štěňat, která se narodila v předcházejícím roce a zároveň možnost vlastníků Chovatelských stanic, aby viděli pohromadě svůj poslední odchov, nebo alespoň jeho část. 
Majitelům svých odchovů tuto akci doporučuji, hlavně proto, že většina nových majitelů je bez zkušenosti s plemenem čsp a mnohdy je to jejich první pes. Mají tak jedinečnou možnost konzultace i běžné poklábosení o problémech, které momentálně řeší. Zároveň pozorovat rozdílnost ostatních jedinců.
Pokud si nový majitel čsp myslí, že se vším pomůže trenér, mýlí se. Je pouze málo trenérů, které toto plemeno cvičí a už ho alespoň trochu zná. Myslíte si, že přeháním? Bohužel čsp je stále presentován jako nejlepší společenský pes, vhodný k malým dětem, k důchodcům. Jsou vyzdvihovány všechny jeho klady a málokdo se svěřuje s negativy, které znepříjemňují běžný život jako je např. u některých jedinců :
Povahová nevyrovnanost
Neschopnost zůstat sám doma
Pro někoho může být problémem i nadměrná hyperaktivita, nebo to, že se domnívaly, že pes se bude hodit na to či ono …. a ono NEE.
Dál to nebudu rozebírat, protože každé plemeno má svoje + a – . A podle motta „Jaké si to uděláš, takové to máš“ fungují většinou všechna plemena. Jenže jak na to?
Jedinečnou možnosti výměny názorů je toto setkání, případně setkání strakáčů, které je každoročně v záři a není omezeno věkem psa. 

Amorevita C na setkání 2017 měla jednnu zástupkyni Cassie.  V sobotu se ještě zapojil Caesar a Calvin. Bohužel počasí nám nepřálo. Díky silné průtrži mračen se již nepodařilo udělat společnou fotku s matkou Appii a babčou Tessy. 
Fotoalbum zde http://evazza.rajce.idnes.cz/Strakata_stenata_Vesin_2017/

 

 

 

MR plemene ČSP agility 2017

7.5.2017 se konal již 7.ročník MR plemene českého strakatého psa. Tentokrát v Ratenicích – rozhodčí Jitka Maroušková.

Tento závod se pořádá od roku 2011 – vice zde

Když jsem psala článek, který najdete z odkazu, byla jsem přesvědčená, že to je náš poslední start na MČR plemene. Jak jsem už mockrát konstatovala „Nikdy neříkej nikdy“ . Zúčastnily jsme se i letos, a to z našeho pohledu s plnou parádou.

Tessy startovala ve třídě Veterán a vyběhala si v závodech veteránu 2.místo ze dvou startujících  :-). Byla opět spokojená a ve svém živlu. Ona ten parkur prostě miluje, jen už ty nožky v devíti letech musíme šetřit.
Veterán velikosti L, startuje na překážkách snížených t.j.  M a s vyloučením některých. Protože veterání již zkoušky neběhají, do MR se započítává součet v bězích agility open a jumping open. Tessy běžela perfektně, ladně a v klidu, bohužel občas je slabý článek psovod a to se potvrdilo u našeho běhu agility, vynechala jsem slalom a tak jsme si doběhly pro DISK. V běhu agility open jsem to už opravdu Tessy nechtěla zkazit a tak jsme doběhly čistě na druhém místě ze dvou přítomných veteránu. Celkem do MR plemene ČSP 1. místo z jednoho. Ale i tak jsme měly velkou radost a odvezly jsme si pohár a diplom.

Abych toho běhu neměla málo, přihlásila jsem i Appii. No nudila by se tam celý den. Ještě předtím jsem se ji snažila agility připomenout. Hlavně aby si uvědomila, že překážky se nepodbíhají, ale přeskakují, a že na parkuru si nemůže vybírat, co se jí hodí překonat, ale musí reagovat na povely psovoda. No něco jsme s tím udělaly, ale žádná sláva. Nečekala jsem nic, jen si to proběhnout s chutí a radostí.  
Záznam vysvětlování Appia, co to je agility zde  🙂
Pravda, něco pobrala, něco, bohužel ne.

Appia start LA 1 a pak jako ostatní Agility a Jumping open. Zkoušku si proběhla hned na úvod, podle svého. Jakmile měla pocit, že už má dost opustila parkur. Musím ji ale pochválit, nepodlezla ani jednu jednu skočku a vzorně přeskakovala.

Celkem si MR ČSP vyběhala 3.místo v kategorii a odnesla si diplom. 

Appia není blbá a je jí jasné, že pohár je víc, než nějaký papír. Jak by ne, když se vždycky s pohárem fotí a tak se rozhodla, že k pohárům Tessy se přiřadí ona.
Poháry jsou Tessy a to za
1.místo v MR ČSP 2012 / z 10
1.místo MR ČSP 2017 ve třídě veterán – z kolika viz výše.
PS do budoucna budu doufat, že se k nám další sportující strakáč veterán přidá.
Celé fotoalbum na rajčeti

Agility Štěrboholy

Jak se říká „Nikdy neříkej nikdy“.
V roce 2015 jsem se rozhodla, že agility s Appii nikdy dělat nebudu. Zároveň jsem končila aktivní agilitění s Tessy, díky věku. Když nad tím tak přemýšlím to, že Appia nebude pokračovatelkou Tessy v agility mělo za příčinu, že jsem ji nechala v roce 2016 nakrýt a měla Vrh C Amorevita. Kdyby byla na agility tak dobrá jako Tessy, asi by céčkový vrh vůbec nebyl.

Když spolek ČSP vyhlásil, jako každoročně, v roce 2017 MR ČR ČSP v agility, něco se ve mě zlomilo a rozhodla jsem se startovat s Tessy ve veteránech. Jelikož je to závod na celý den, Appia by se nudila a tak padlo rozhodnutí přihlásit i jí. Přestože nikdy aktivně netrénovala a na závodech byla, opět díky Tessy jen 1x. Tehdy si vyběhala svoje první VD. Bohužel celou dobu řešila stany a lidi a běh ji nebavil.

To jen na úvod, protože další její agilitní činnost je spojená s mistrovstvím plemene ČSP. Párkrát jsme byly na tréninku u Jitky Marouškové. Zatímco Tessy se tvářila, že z parkuru nikdy neslezla, Appia byla pravý opak, ale musím říct, že se  trochu rozběhala a Jitce patří velký dík za trpělivost. 

1. pokus byly dvojzkoušky v Horních Počernicích, kde si 22.4.2017 vyběhala 2x disk. Vůbec nechápala, že by měla skákat. První běh byl naprostý boj a parkur jsme opustily bez doběhu.
2. běh ač pomalu jsme doběhly celý, co se stalo nevím. Nikdo nic nehlásil, takže ani netuším jestli a kde jsem se diskla, nebo bylo rovnou vyhodnoceno, že to nedoběhneme. Nicméně Appia doběhla a to bylo v ten moment pro mě nejdůležitější.

2.pokus Štěrboholské dvojzkoušky 5.5.2017. Doběhly jsme oba běhy a celkem v pohodě. Appia spolupracovala a nikde zbytečně nelelkovala. Pravda, parkur byl umístěn tak, že na 3 stranách byl plot a pouze jedna strana byla otevřená. Nebyly stany a množství lidí, to si myslím, že nám hodně pomohlo.  Měla jsem hroznou radost za její oba běhy a nic jsem si od toho neslibovala. Vyhlášení mě opravdu šokovalo a radost se zvedla natolik, že i Appia začala chápat, že udělala něco moooc dobře.

1.běh – 2. místo známka VD
2.běh – 2. místo známka V

Na nové stránce VP máme výbornou, tak snad je to symbol pro nějaké další zkoušky agility.

Po startu zkoušky

V minulém příspěvku jsem psala že jsme rok 2017 nastartovali dobře a tak v tom hodlám pokračovat. Stále čím dál tím víc si uvědomuji, že mám už staré holky. Myšleno na sport a tím pádem konkurovat mladým jedincům bude obtížnější. To je výzva ještě něco dokázat.
Volím systém  – NO STRESS – a hlavně klidně po hlavě HOP nebo TROP. Žádné drilování. Příprava a jdeme na to. Co nejde odložíme.
A po tomto naplánování sezony 2017 padlo rozhodnutí, že se zúčastníme mistrovství agility strakáčů.
Dříve celkem úspěšný tým se vrátí letos na plac jako veteráni  😀 
Pozn.
Tessy se zúčastnila celkem 3x. Dvě sezony byla březí (2011 a 2014). 2016 jsme měli VRH C a tak zase pauza. Celou sezonu 2016 jsme neběhaly, a to ani tréninkově. Tak trochu díky zranění v červnu 2015 na IABC Italie. Tessy měla problém s překážkou kruh, ve které zůstala viset zadníma nohama. Současně začala zpomalovat a odměřovat. To věkem. Agility běhala od dvou let a obě jsme se v tomto sportu našly. Jsou to silné vzpomínky a pravděpodobně se opět v nějakém příspěvku objeví.
Naše výsledky na mistrovství agility ČSP
rok 2012 Kutná Hora – 1. místo
rok 2013 Kutná Hora – 3.místo
rok 2015 Hodonín – 4. místo

Že to myslíme vážně je zřejmé z následujících lednových akci :
Obedience :
*individuální tréninky obě holky – trénujeme OB 2 a závodíme zatím v ob 1
*rušivky a společné tréninky se změnou prostředí.
Zkoušky 18.1.2017 Appia a Hajánek  OB 1 
Hajánek 4.místo – V
Appia 7.místo – VD

DogDancing :
*individuální tréninky obě holky – příprava na DwD2 . Zatím ladíme sestavu, aby nám co nejlépe sedla.
Holkám stále chybí MD1, pro získání titulu MOD1, je to pro nás začarovaná zkouška a tak jsem ji odložila k ledu s tím, že sestavu budu muset pravděpodobně trochu překopat.
Zkoušky 30.1.2017 Appia složila  F1 na V

 

 

 

 

 

 

Agility :
V lednu jsme zkusily s holkama první trénink v Boudě, pod vedením naší původní trenérky Jitky Marouškové. Po pravdě byla jsem hodně překvapená. Po dlouhé době jsem viděla rozesmátý čumák Tessy , která na startu čekala na první povel. Bylo to úžasné, jak si to užívala a vůbec nic nezapomněla. Příjemně překvapila i Appia. Agility nikdy její hobby nebylo a tak jsem s ní téměř netrénovala a závody absolvovala kdysi dávno pouze jednou. Uvidíme jak to půjde dál, protože tento trénink byl ve stylu, že trénovala neustále a dokonce ji to baví.
NoseWork
Pokračování kurzu v Jenštějně – tentokrát na střídačku ob jednu hodinu. Zatím to není nijak naše hobby. Původně jsem myslela, že to bude dobré pro Tessy na stáří. Mám pocit, že ji to moc nebaví. Označí a už jí to stačí. Po druhé nuda. No nevím. Nebaví to moc ani mě, je to pomalé a má ten sport velké časové prostoje. Uvidíme. Nos má Tessy velice dobrý a asi by byla škoda toho nevyužít, jen bychom se potřebovaly prokousat tím co je potřeba na zkoušky trochu rychleji, než je běžné v kurzech.

 

2017 leden

Předsevzetí jsem si pro rok 2017 nedala,přesto jsem si ale řekla, alespoň sama pro sebe. Klid. Zpomalíme a budeme odpočívat a nebudeme dělat nic, co nás nějakým způsobem omezuje, či nebaví. Poté jsem připustila, že odpočívat se dá i aktivně a pustila jsem se s holkami do práce. Zatím všechny akce proběhly perfektně a tak nezbývá než konstatovat, že rok 2017 jsme nastartovaly dobře.
4.1.2017 – TZ Obedience v Petku. Appia se zpočátku trochu začuchala. Pravda na place byl dost binec a ona zjišťovala zda to nejsou pamlsky, nebo něco zajímavého. Výsledek byl chůze nic moc, ale u ostatních cviku se už chytla.
7.1.2017 – Rušivky s Luckou. Appia si užila na placu více psů. Hodně nám tento typ tréninků pomáhá zvládat přítomnost ostatních psů a utvrzuje to soustředění na psovoda. Appia zvládla i rozlišovačky : aport, kužel, box. I když zprvu si vybrala kužel, který ohraničoval box, ale ve finále to dala, aniž bych ji musela dojít kužel ukázat.

8.1.2017 jsme domů na pár dní přivezli Janka, a tak zase byla celá smečka na pár dní pohromadě.

14.1.2017 – Opět rušivky s Luckouv v Boudě – pořadatel Psiško.
Tentokrát jsem vzala Tessy. Ta mi to ovšem dala vypít až do dna. Vzhledem k tomu, že v poslední době trénuje minimálně, tak si pobyt na place vysvětlovala po svém. Ihned akceptovala pobídku dalšího psa. Bylo dost práce ji usměrňovat, vzhledem k tomu, že tentokrát nás bylo 9 a většina psů obedienci netrénovala. tím pádem chování psů bylo jiné,než na jaké jsme zvyklí z klasických rušivek s Luckou. Nicméně bylo to fajn a mě je jasné, že musím opět zapojit více Tessy, jinak mi zvlčí  😀 . Velice kladná záležitost pro nás byla ta, že Tessy oběhla kužel. Je to cvik, který jsem dokola trénovala pouze s Appii, protože došlo ke změně pravidel v OB1 a Tessy už trénuje OB2 a tam tento cvik není.

Lednové počasí, no nic moc. Spíš extrémní. Vítr. Mrazy se střídají s oblevami a tak se kloužeme. Na venčení je to složité. Jsem ráda, že vyrážíme na tréninky, protože jinak moc pohybů, kromě zahrady, si teď holky neužijí. Venku máme kluziště a je to tak akorát o zlámání nohou, ale i tlapek. Klouže to i holkám. Jediný bezpečný pohyb z domova je použití auta.